Yaoi

Recenze Sorenari ni shinken nandesu

24. srpna 2012 v 19:32 | Dyamirity
Dámy a pánové (jo, kéžby si tyhle recenze s chutí četli i pánové... to by byl svět hned krásnější místo), představuji vám další recenzi, tentokráte na jednu z mých nejoblíbenějších mang.


Název: Sorenari ni shinken nandesu
Autorka: Asou Kai
Status: Kompletní, 2 volume
Hodnocení: 9,5/10

"So you two aren't dating."
"Too bad... not yet."
"What do you mean 'not yet'?!"

Autorku Asou Kai jsem měla vždycky ráda a to hned z několika důvodů. Nedělá žádné ušplíchané yaoi, ale roztomilé, nevinné shounen-ai, které má nádech yaoi maximálně třikrát za celou sérii, má hezkou čistou kresbu a její postavy jsou sympaťáci. Osobně mám z jejích mang nejraději právě tento kousek s hrozným jménem Sorenari ni shinken nandesu (dále je Snsn, děkuji za pochopení) a tak se dnes budeme bavit právě o něm.
S radostí vám představuji příběh nad jehož roztomilostí se budete uculovat celý den.


Hlavní hrdina, Oosawa Naoki, je rozvedený, má malou dceru s níž kvůli práci nemůže trávit moc času a na lásku nemá ani pomyšlení. Ráno odvede malou Chizu do školky, o pauze v práci ji vyzvedne a odveze do centra, kde se o ní starají až do večera, kdy ji vyzvedne a odveze domů. A takhle to jde den po dni. Malá Chizu je naštěstí chytrá holčička a chápe, že s ní tatínek netráví čas ne proto, že by nechtěl, ale protože nemůže. Nic si nedělá z protivných sousedek, které se do Oosawy naváží, že se svojí dcerou netráví čas a zahrnují ho otázkami, proč ho opustila manželka.

Oosawa má kromě své dcery ještě jeden malinký problém. Manlinkatý problém jménem Yoshioka Seiichi. Yoshioka je stálý zákazník v restauraci, kde Oosawa pracuje, a popravdě řečeno, je to gay. A navíc děvkař. Každý druhý den si do restaurace vodí nové objevy, popřípadě své ex, se kterými se právě usmířil. Ale i přesto Oosawu za každých okolností balí a Oosawa se mu jen marně snaží vysvětlit, že je na holky.

Jednoho dne se Yoshioka v restauraci sejde se svým bývalým, který je bez něj očiidně šťastný a opět zadaný. Yoshioka trošku přebere a jeho ex ho nechá na krku ubohému Oosawovi, který neví, co si počít. Nakonec ho nějak dopraví do pokoje pro personál v obchodě a čeká, až se vzbudí. Sotva se tak ale stane, Oosawu volá jeho kolega z restaurace, že Chizu ve školce dostala horečku a musí jít domů.

Oosawa se tedy moc nerozmýšlí a jede svou dcerku vyzvednout. Chce ji vzít k doktorovi, ale na kole to asi moc nepůjde. Naštěstí pro něj se náhle objeví Yoshioka a jako princ na bílém koni zachraňuje situaci. Odveze Chizu a Oosawu ke svojí kamarádce z dětství, která má za manžela doktora a pak, k Oosawově překvapení, mu nabídne, aby zůstali u něj v bytě. Protože jak se ukáže, dům Oosawových je daleko jak od školky, tak od Oosawovi práce a bylo by to celkově výhodnější. <- Hlavně k Yoshiokovým pokusům dostat se Oosawovi do kalhot ♥

Oosawovi se samozřejmě moc nechce. Pořád má v živé paměti, jak se Yoshioka při každé příležitosti pokoušel ho sbalit a tak vůbec. Bohužel, bohudík, podle toho, jak moc těma dvěma fandíte, nakonec došel k rozhodnutí, že pro Chizu to asi bude nejlepší. Takže se ze dne na den z Oosawy a Yoshioky stanou prozatimní spolubydlící.

Původně to mělo být jen soužití na několik dní, než se udělá líp Chizu, ale postupně se to vyvine úplně jinak. Oosawa chytí od Chizu chřipku a tak musí zůstat o to déle. Mezitím se ukáže, že Yoshioka je ve skutečnosti vlastně fajn, pomáhá Oosawovi vyzvedávat Chizu ze školky, vaří... A Oosawa si začíná uvědomovat, že bydlení s ním není zase tak špatné. Ovšem hned po tom, co se uzdraví, vrací se s Chizu zpátky domů.

Další den se v restauraci objeví Yoshiokův bývalý a chce mu vrátit klíče od jeho bytu. Když ho tam nenajde, vrazí klíče do rukou Oosawovi, ať se stará. A tak se Oosawa musí k Yoshiokovi vrátit. Ten vpadne do dveří podezřele zadýchaný (v tuhle chvíli jsem se při čtení lekla, že tam má nějakého amanta) a ukáže se, že chřipku chytil taky. Takže se Oosawa a Chizu vracejí zase zpátky.

Yoshioka nabídne Oosawovi, ať se nastěhují k němu nastálo, Oosawa ale pořád váhá, protože si začíná uvědomovat, že k Yoshiokovi, který to na něj stále a stále zkouší, možná něco cítí. Tuhle krizi ale naruší Oosawova bývalá manželka s tím, že si chce vzít Chizu k sobě.

Jak už jsem řekla, Sorenari ni shinken nandesu je taková roztomilá věc, nad kterou nestrávíte celý týden, a po jejímž přečtení nemáte chuť se vrhnout po hlavě z mostu (jako z kousku, který jsem četla nedávno a v němž se seme během finálního aktu zasebevraždil O__o). Je to sladké, má to pěknou kresbu, hrdinové jsou už dospělí, takže nečekejte žádné teenagerské přehnané reakce. Všechno se tam řeší víceméně v klidu a navíc celou mangu ovládá zákonitě rodinná atmosféra, protože přeci jenom... ti dva vlastně vychovávají dítě. A Chizu se nezdá být dvěma tatínky příliš znepokojená. Prostě boží dítě.

Co se týče humoru: Snsn je komedie, ale zase ne nějaká bránicotrhoidní. Spíš takový jemný, který vám vytlačí na tvář úsměv. Nejvíc autorka čerpá z Oosawovi zoufalé snahy všem vyvrátit, že s Yoshiokou nespí a jejich celkové snahy utajit všechno před malou Chizu.
Pokud ještě před koncem můžu někoho vyzdvihnout, tak je to postava Oosawova šéfa. Je to ten druh postavy, která to všechno vyřeší sama, i když jí do toho nic není. A i když se tváří, že Yoshioku nemá rád, řekla bych, že jim v koutku duše fandí. ♥

Varuji, je to shounen-ai a až do poslední kapitoly se mezi nimi nestane nic kromě jedné pusy. Ano, Asou-sensei se nám to pokoušela vynahradit několika extra kapitolami. A pozor, ono to bylo ukončené... a zničehonic se obejvila další bonusová kapitola. Nevím, jestli si z nás Asou střílí a nebo se jí po hrdinech zastesklo... každopádně je možné, že se to stane znovu. I když nevkládejme do toho marné naděje.
Pokud mám hodnotit celkově, dala jsem devět a půl bodů z deseti, protože... přeci jen potřebuju alespoň půl bodu rezervy. Ale jinak si nemůžu Sorenari ni shinken nandesu vynachválit.
Takže pokud máte volný večer, jen do toho.

Dyamirity


Recenze Honto Yajuu

26. května 2012 v 12:11 | Dyamirity
-Tak jsem se rozhodla napsat recenzi na další kousek... a to jen z toho důvodu, že jsem ho zrovna dočetla a jsem tak přeplněna roztomilostí, že se o ní prostě musím podělit-

Název: Honto Yajuu
Autorka: Yamamoto Kotetsuko
Status: Ongoing
Hodnocení: 8/10

Na některé mangy se díváme se značnou nejistotou hned od začátku. Honto Yajuu (možno překládat Jako bestie (Like a beast)) je jedna z nich. A proč byla HY tak alarmující? Protože její popisek zněl:

A policeman, a yakuza and an underwear thief - where better to start a love story? A forbidden-sparkling love story between a sexy policeman and a gorgeous yakuza.

Pro ty z vás, kdo neoplývají znalostí angličtiny s radostí přeložím:

Policajt, yakuzák a zloděj spodního prádla - jak lépe začít příběh jedné lásky? Love story jiskřící zakázanou láskou mezi sexy policajtíkem a okouzlujícím yakuzákem.

V hlavě mi okamžitě naběhli všechny ty béčkové, céčkové a déčkové onevolumovky, kde je hlavní seme nabušený vůdce yakuzy a buší do nějakého ubohého... doplňte cokoliv, taková manga určitě existuje. Takže jsem HY rozklikávala se značnou nejistotou očekávaje... no, budu upřímná, dvoumetrovou gorilu, co si podává nevinného strážníčka. Ale stejně jsem se do toho pustila, protože mi tam neseděla jedna věc.
Zloděj spodního prádla?!
Hlavním hrdinou Honto Yajuu se chtě nechtě stává obyčejný strážník Ueda Tomoharu v okamžiku, kdy mu na dveře zaklepe jemu neznámý člen yakuzy se slovy díků a obálkou plnou peněz.
Ueda netuší kdo to je, proč je u něj v bytě, proč mu podstrkuje sumu, která se rovná několika jeho platům a hlavně, proč mu děkuje za pomoc předešlé noci.
Vždyť minulou noc.... minulou noc chytil jenom nějakého úchyláka, který kradl lidem spodní prádlo. Pak se tam motalo pár čumilů a... strašně kjůt černovlasé třeštidlo, které se původně za úchylákem hnalo a řvalo jako na lesy. To po zjištění, že Ueda už úchyláka chytil, popadl svoje spodky a vzalo čáru dřív, než se Ueda zmohl na slovo.
No a jak se ukázalo, podivný cizinec je právě ten spoďárový jelimánek z předešlého večera, jen ve slunečních brýlích, řvavém obleku a s nagelovanými vlasy. Vlastním jménem Gotouda Aki.
A tak se stalo, že se Aki hned při jejich druhém setkání přiznal, že se do něj zamiloval na první pohled.

Ueda samozřejmě neví, jak na to regovat a tak mu řekne: Co takhle se scházet, abychom se lépe poznali? Aki, velice entusiastický uke, se toho samozřetelně okamžitě chytí a začne dolézat tak, že by se i prvotřídní stalker styděl. Chodí za Uedou na stanici, doprovází ho domů, chodí s ním do hospody (přičemž svým yakuzáckým vzhledem děsí mírumilovné občany)...
Ueda by všem nebyl správný seme, kdyby si ho pomaličku polehoučku nezačínal oblibovat. Ono to vlastně ani moc nejde, neoblíbit si Akiho, protože Aki je roztomilejší než košík štěňátek a stal se idolem celého jejich klanu.
Bohužel kromě mafiánských poskoků a Uedy si Akiho oblíbil i výše zmíněný zloděj spoďárů, který si po prvním pokuse na Akiho počká, když odchází z hospody, kde byl s Uedou. Ueda naštěstí okamžitě vyrazí za ním a dorazí právě včas, aby dostal basebalkou do hlavy.
Probudí se u spoďárového stalkera doma, vedle Akiho totálně promáčeného vodou (protože podle stalkera vypadá z nenagelovanými vlasy líp). Po nějakém tom fluffu typu: Proč jsi za mnou šel, Kdybych za tebou nešel, litoval bych toho, Aki stalkera sejme prvotřídní hlavičkou a oba mohou opět odkvačit domů.
Tam Ueda Akimu klade na srdce, ať na sebe nikdy nenechá sáhnout no a pak... však to známe. Ovšem romantická scéna nedojde až do ložnice, protože Ueda je po ráně pálkou pořád mimo a nedostatek kyslíku mu zrovna nepřidá.
A tak končí první kapitola.

Řeknete si: Kýč.
A... ano, on to kýč vlastně je. Jsou tam použito tolik kýčovitých situací, že by to v jiné manze bylo bráno jako urážka, ale Honto Yajuu je tak strašně roztomilá, sladká, vtipná a takdál, že nad tím jen ócháte a ácháte.
Fajn, přiznávám, óchala jsem a áchala hlavně kvůli Akimu. Protože Aki je tak prvotřídní uke, že by se od něj mohl leckterý uke co učit. Nemá vůbec vkus pro módu, proto se celou dobu objevuje v kýčovitě barevných oblecích (přičemž autorka nám jejich barvu téměř nikdy nezapomene připsat do poznámky na okraj, proto i když je manga černobílá, Aki se nám ukáže v obleku bílém, kanárkově žlutém, fialovém, několikrát v modrém a myslím, že i v červeném), je strašlivě agresivní, tudíž se pokouší zabát kohokoliv, kdo mu jen brnkne na nervy.

A co bych mohla říct ke zbytku mangy? Jak už jsem se zmínila, vymyslete si nějakou klišé scénu a ona tam bude. Ať už tajení jejich vztahu před mladším bratrem, záchranou zmíněného bratra zpod auta, nebo únos mafiánskou bosskou, popřípadě žárlivé scény. Všechno tam máme. Navíc Ueda dostane několikrát pořádnou ránu do hlavy ať už o hranu stolu nebo už zmíněnou pálkou. Člověk by se skoro divil, že mu mozek nevytekl ušima.

Sečteno podtrženo?
Honto Yajuu bylo příjemné překvapení, protože místo nabušeného bosse a chudinky policejního ukeho se z hlavních hrdinů vyklubaly vážně sympatické postavy a i když by neuškodila nějaké originálnější zápletka, je to taková ta manga, kterou si můžete přečíst pokud nechcete moc přemýšlet a chcete jen spoustu ňufky ňufky fluffu. Co se týče ostatních postav, musím vyzdvihnozut naprosto nedůležitou postavu Uedova kolegy, který chudák musí trpět na stanici těžké flirtování hlavních hrdinů a pořád si není jistý, jestli jsou pár nebo ne.
Kresbu má manga příjemnou, alespoň já mám tenhle typ moc ráda. Žádní bara, žádní shotové.

Honto Yajuu nakonec dostává osm bodů z deseti, protože přece jen existují lepší mangy, ale autorka si u mě zároveň dost šplhla Akim a humorem.

-Takový obyčejný průběh běžného dne-

Možná bych ještě měla podotknout, že čtvrtá kapitola v prvním volume je taková jednorázovka, která nesouvisí s hlavním příběhem. Zápletka je velice prostá a každý ji četl už tisíckrát: Maník se zamiluje do mladšího nevlastního brášky. Co mě ovšem dostalo byl fakt, že rodiče nejenže o tom věděli, ale navíc maníkovi poradili, ať se mu vyzná, aby věděl, na čem je. A maník, za což mu tleskám, na ně spustil, co jsou to proboha za rodiče, že doporučují jednomu synovi aby se spustil s tím druhým. Takže seme, i když se zamiloval do svého malého bráchy, což v manze zrovna nemiluju, dostává palec nahoru.

Dyamirity

Yaoi šuplíček - Díl 2. - Ďábelské Autorky (První část)

17. září 2011 v 23:29 | Dyamirity
A po dlouhé době tu máme druhý yaoi šuplíček, tentokráte na téma:

ĎÁBELSKÉ AUTORKY

Né všechny yaoi autorky jsou čitelné, snesitelné a tak dál. To znamená: Po zapovězeném seznamu přichází na řadu autorky, před jejichž jménem byste se měli křižovat. Kdyby vás napadla nějaká další, jen se ozvěte. Něco si o ní najdu, ale teď už noční můry v lidské formě.

Jméno: MINAMI HARUKA (vlastním jménem: Minami Kazuka)
Datum narození: 12. února
Práce (uvedené ty nejznámější): Child Epicurean, Junk! Boys, Sweet, Honey Boys Spiral, I'll tie you up, kiss you and fuck you, Strip, Bitter - Kare no Hisoyaka na Seppun

Autorka známá nulovými zápletkami, nepochopitelnými přeslazenými dialogy a postavami, které od sebe nejsou k rozeznání. Ano, řeč je o Minami Haruce, jedné z nejnenáviděnějších autorek v yaoi vodách. Ty tři důvody, proč jí na místě odstřelit rozeberu jeden po druhém. Zaprvé tu máme zápletku. Ať vezmete jakékoliv dílo, můžete si být jistí jedním. Oba protagonisté skončí spolu v posteli a nehledě na jejich tělesné proporce si budou akci užívat a volat jméno toho druhého. Co se děje zbývající stránky, to je v podstatě JEDNO! U Minami jde přeci jen o TO! Takže zápletky, jak dostat chlapce do postele bývají někdy /:čtěte vždycky/ dost chabé. A většinou vám to řekne i název samotný. Ano, I'll tie you up, kiss you and fuck you není kamufláž pro velmi hloubavé dílo. Opravdu je to pětatřicet stránek o tom, jak seme ukeho sváže, políbí a oš.... ehm... však vy víte.
Dále tu máme rozhovory. Plytké jako turecká prostitutka. V případě, že se v nějaké manze od Minami neobjeví alespoň jednou slovo harder, tight, more nebo adorable ass, máte právo zboží reklamovat. Minami se vyžívá v nevyřčených a tajených láskách, které se rozkrývají právě v posteli, proto se nemůžete podivovat nad záběry na ukeho zadek, který seme komentuje jen uspárklíkovaným I love you. Semata se také často vyžívají v podrobném popisu ukeho těla.
A pak samotní protagonisté. Semeho a ukeho poznáte podle jediného. Ano... pochopili jste správně... pokud máte štěstí, mají třeba rozdílnou barvu vlasů, ale to se tak často nestává, protože Minami se vyžívá v blonďatých shotech, takže rozeznat semeho a ukeho, pokud na sobě mají ještě oblečení je technicky nemožné. Tady bych chtěla zmínit mangu Honey Boys Spiral (...) Byla to manga asi s nejvíce charaktery, které jsem u Minami kdy viděla. Bylo jich tam celých osm!! A rozeznat je od sebe bylo prakticky nemožné, což čtení dost znepříjemňovalo, vzhledem k tomu, že tvořili čtyři páry.
Ale shrňme to: Minami má možná na první pohled úhlednou a pěknou kresbu (alespoň to někteří tvrdí), ale zápletku a inteligentního, popřípadě heterosexuálního muže u ní nehledejte. Řídí se pravidlem: Jsi chlap? Jsi gay!
Stupeň nebezpečnosti: ♦ ♦ ♦ / ♦ ♦ ♦ ♦ ♦
Nebezpečí, na které u ní můžete narazit: volánkové zástěrky, chlupatá pouta, shotacon a jiné



---
Další Evil Authors připravuji. Sbírám materiál i na úkor vlastního zdraví, takže si toho važte =D
Příště už to bude horší!! =D Ano, jde to!

Dyamirity

Yaoi šuplíček - Díl 1. - Zapovězený seznam

26. března 2011 v 14:06 | Dyamirity
A je tu první díl šuplíčku, napoprvé takzvaný:

ZAPOVĚZENÝ SEZNAM

Pokud nevíte, co si pod tím představit, je to zhruba takhle: na tyto předměty se už nikdy nebudete moct podívat jako dřív. Také je nesmíte mít moc v oblibě, protože potom už je v oblibě mít nebudete. Alespoň ne tolik. Na tomto seznamu se podílely hlavně yaoi sestřičky Alcielle, Scratch~ a Maki. Inspirace též pochází z Yaoi magazínu. Doufám, že mě Nagat nezlynčuje, jestli tohle najde =D
A tady to je. Zapovězený seznam!

Jídlo a spol.:
-kukuřice
-párek v rohlíku
-sladkosti (jmenovitě pak lízátka, dortíky a Makiina oblíená šlehačka)
-ledové kostky
-zmrzlina

Yaoi šuplíček - Úvod

25. března 2011 v 19:35 | Dyamirity
~Úvooood...~



Každá yaoistka by mohla vyprávět.
O čem?
No, jak je složité být yaoistkou.
S čím vším se ve svém životě musí vypořádat, jak se smířit s vlastní zkažeností a jak to ututlat před rodiči.
Tohle bude... e... to... jak je to slovo... hm... tak se podívejme... seznam úskalí yaoistek... to ne... o čem přemýšlela asi každá yaoistka... ne... jak se stát yaoistkou.... hm... ne...
Stručně a jasně to bude megamix všeho, co by mohlo yaoistky zajímat, pobavit, různá fakta o yaoi i yaoistkách samotných, možná se tu objeví i nějaký díl s návodem, jak zyaoizovat (čupr slovo) kamarády, atakdál.
Ano, může to vyznít jako rádoby frajeření třináctileté yaoistky ujíždějící na shotaconu, ale chtěla bych upozornit, že už splňuji rating +15 a denně se hrabu ve spodinách yaoi vod, abych našla nějaké ty pokládky.
A co můžete čekat?
Zatím plánuju menší povídání o nebezpečí a nespolehlivosti ratingů, stejném nebezpečí doujinshi, nějaké ty yaoi lahůdky, popis postupného vývoje shounen-aiařek až k yaoistce a tak dál.
Pravděpodobně to bude hrozná slátanina, ale byla bych ráda, kdybyste si to třeba i užili.
Těšte se na první díl.

Dyamirity

~Yaoi řetězák~

25. ledna 2011 v 15:19 | Dyamirity
A je to tu. Už dlouho plánuju vytvořit vlastní yaoi řetězák (zřejmě to nikoho ještě nenapadlo) a jak ho rozšířit, než ho dát na vlastní stránky, že? Tak tady je. Kopírujte, jak je libo. Ocením, když uvedete zdroj.

1) Tak začínáme. Yaoi. Co ti tohle slovo říká?
No. Vše, co mě při tom slově napadne mi okamžitě způsobí silný záchvat krvácení z nosu. Ale většinou mě napadne Uííí! Kňáá! nebo Oh!
2) Máš rád/a… tedy… jak moc máš rád/a yaoi?
Tááááááááááááááááááááááááááááááááááááákhle moc.
3) Jaké bylo tvoje první yaoi?
No, jako u většiny yaoistek to bylo Gravko od Murakami.
4) A tvoje oblíbené/á yaoi?
Koisuru Boukun (to i překládám♥), Bukiyou na silent, No color, Lovers doll, Free punch...
5) Yaoi, které se ti nějaký způsobem vrylo do paměti?
Yokubou no Shizuku. Chapadýlka, íík...
6) Oblíbený neoficiální pairing?
Zoro a Sanji z One piece ♥
7) Oblíbený doujin?
Super veteriniar - ZoSan doujin
8) První doujin? Kdo s kým, jméno, rating?
První doujin byl Rojo, pairing Hisaren z Bleache.
9) Shounen-ai, guro, bara, shotacon… co preferuješ?
Obyč yaoi, třeba i rape, ale s bara a shotaconem na mě nechoďte (Odstup, Pico!!)
10) Seme nebo uke?
(*pomyslí na Usagiho*) Semesemeseme! (*pomyslí na Souichiho*) Ukeukeuke! Neumím se rozhodnout! Kvíík! V každém yaoi je ten ňufík někdo jiný!
11) Oblíbená yaoi mangaka?
Takanaga Hinako, Mishima Kazehiko a... ehm... jak se jmenuje... asi doplním ještě jednu, jen co najdu, jak se jmenuje.
12) Kdo tě na yaoi přivedl?
Kámoška Gira. Dodnes nevím, jestli jí za to mám děkovat, nebo jí zkopat do kuličky, že mě navedla na cestu na jejímž konci stojím já, úchylačka a perverzačka k pohledání...
13) Už jsi někdy byla chycen/a při čtení yaoi?
Téměř.  Několikrát téměř. Mám nepříjemný sklon si číst guro ve škole ~^.^~
14) Nazval/a by ses yaoi fanatikem?
Ano.
15) Kdo bude pokračovat?
Asi kdo se nachomejtne. Yaoistky jsou velice zvídavé , takže to za chvíli nějaké objeví. Ale jelikož o tomhle řetězáku napíšu do Kroniky, tak hádám, že Alcielle, Maki a Scratch...

Dyamirity~

Recenze Lovers doll

11. ledna 2011 v 20:16 | Dyamirity
~Předem vás varuju: Kdo se jen prstíčkem dotknete Shimejiho, tomu ukousnu ruku nad loktem!~

Název: Lovers doll
Autorka: Mishima Kazehiko
Status: Complete (1 volume, 5 kapitol+extra)
Hodnocení: 9/10, mohlo být delší

nya

Amagi Shin je společně se svými přáteli vášnivým fanouškem panenek. Jednoho dne se od svého kamaráda Soujiho (tím jménem si nejsem jistá, ale dejme tomu...) dozví o tzv. "Krvavé panence" Každý, kdo si jí kdy koupil, ten měl nějakou nehodu a panenku dal opět k prodeji. Souji ho před tou panenkou varuje, ale protože Shin je klučík zvědavý, smaozřejmě se o panenku zajímá.
Když navíc na internetu objeví její fotku, rozhodne se prokletou hračku koupit.
Panenka přijde. Hezky zabalená do krabice. Shin jí rozbalí a div se nerzplyne nadšením. Musíme mu přiznat, že Krvavá panenka je vážně kusanec a fakt, že je to kluk (panenák??) Shinovi zřejmě vůbec nevadí.
Posadí panenku na skříňku a jde si po své práci. Jak ho ovšem překvapí, když se za ním ozve hlas a za zády mu stojí ehm... jak to jen říct... už vím! BISH JAK NOHA!!

"Ty jsi můj nový pán?"

Shin je mírně překvapen. Mírně... ukáže se, že Shimeji (jak Shin panenku pojmenuje) je vlastně osamělá a zatrpklá hračka schopná hýbat se, mluvit a měnit se v člověka. Ale ani jeden z jeho bývalých pánů to nebyl schopen pochopit, nazývali ho zrůdou, příšerou, prokletou panenkou. A Shimeji chtěl přitom jen mít někoho rád. (Utřete slzičku, pokračujeme)
Shin si přes všechna očekávání Shimejiho nechá (Možná je to i tím, že když chce, může se změnit v třicet čísel vysokou, naprosto kawaii panenku. V téhle chvíli by ho člověk obalil v čokoládě a dal si ho jako zákusek, popřípadě by si ho ochočil jako domácího mazlíčka (Jdi do háje, Lassie!!)).
Netrvá však dlouho a na scénu přichází Souji a vyzná Shinovi lásku, přičemž ho mírně řečeno složí na zem. To ovšem Krvavá panenka nenechá jen tak. Před zraky Soujiho se změní v člověka a zatváří se zase tak sežráníhodně.
Souji samozřejmě utíká a přitom křičí nějaké ty pitominy o příšerách...
Příběh se s naprosto roztomilou přirozeností rozvíjí a během šesti kapitol se tam toho stihne vcelku dost. Jedna z mých oblíbených scén je, když Shimeji žárlí na Shinovi kamarády Midoriho a Momoko (Pozor! První holka v yaoi manze, která mi ani nelezla na nervy!), protože on se jim může ukázat jen jako neživá panenka a Shin si ho nevšímá. On to však hned v příští kapitole vyřeší po svém, když Shinovi přinese do školy mobil (sice v civilním oblečení, ale pořád k umudlání) a je představen jako... ehm... kamarád.
Dál vám spoilerovat nebudu, i když i v krtákém článku by se dala celá manga shrnout. Je to totiž dílko zatraceně krátké. Šest kapitol.
Lovers doll by vlastně nemuselo být yaoi. Nebýt posledních patnácti stránek, dalo by se to popsat jako shounen-ai (ale jelikož tam ta extra kapitola je, tak je to yaoi holt je =D).
Tuhle mangu vřele doporučuju. Shimeji tam má naprosto úžasné kostýmky (Pokud někdo objeví to černé sako, co mu Shin ušil, okamžitě mi dejte vědět!!) a každou yaoistku položí pod stůl jeho schopnost být v jednu chvíli škodolibý bastard a v příští chvíli zase mudliky budliky chibík krčící se v hromádce zmuchlaného oblečení, které je mu moc veliké ~^.^~
Manga je přehledná a kresba nádherná. Navíc tahle manga má děj, což je velice ojedinělý jev, který by se dal přirovnat k lanýžům nebo hezkým klukům, kteří nejsou gayové nebo nechodí s naprostými dylinami.
Na Lovers doll jsem narazila přes Taylor, která na svém blogu doporučuje mangy Reverse?! a Love Neko, které jsou do stejné autorky. Abych se přiznala, mě se Lovers doll líbil víc než Love Neko a Reverse?! jsem ještě nečetla, tak uvidíme.
Každopádně Taylor měla pravdu, Hishima Kazehiko je naprostá špica a Lovers doll se dostává do mého žebříčku nej mang (který bych měla někdy sepsat, když o tom tak uvažuju...)
Sečteno podtrženo, manga je to mňamózní, jen doporučuju, ale Shimeji je můj!

A jelikož jsem hodné děvče, dám vám sem ještě jeden obrázek Shimejiho~
Jako panenka a reál smexy verze~
shimeee
Kvíík!

Dyamirity~

Yaoi pict ♥

25. listopadu 2010 v 19:50 | Dyamirity
~Dyamirity se zase hluboce nudila~

A když se Dyamirity nudí, čmárá si. A tentokrát jsem se rozhodla udělat yaoi obrázek =D Doufám, že se bude líbit. Nevím proč, ale strašně se mi líbí ten seme. Knííí.... Následující článek může obsahovat yaoi.... však vy to už znáte...

yaoi
Jinak pro vás mám ještě další minipříběh ze života. Jak už jsem se tu někde určitě zmínila, chodím na klarinetovou komořinu. Jednou za čas máme takovou kecající hodiny, kdy ani nerozděláme klarinety =D No a dneska jsme se nějak dostali k tématu, proč se klukům tak líbí dvě holky spolu. A jedna spoluhráčka prý: "No to holkám se dva kluci spolu nelíběj,"
V tu chvíli jsem snad poprvé v životě cítila, jak se ve mě něco hnulo. Navenek jsem kývala a souhlasila a v duchu. "Jojo, kdybys věděla, co se courá po kybersvětě," Fakt mě to rozsekalo. Ale aspoň mě to ujistilo, že si svůj yaoismus jen nenamlouvám. Heheh~

POZOR! ZÍTRA VYCHÁZÍ DRUHÁ OVA KOISURU BOUKUNA! ÍÍK!
Dyamirity

Recenze Yokubou no Shizuku

21. listopadu 2010 v 17:40 | Dyamirity
~Gira: "A proč se ti ta manga tak hnusí?"
Dyamirity: "Chapadýlka..."~

Na tuhle mangu jsem narazila, když jsem byla ještě světem a nechutnými yaoi mangami neotlučená, shounen-ai hltající yaoistka-začátečník. Mangy jsem si hledala na yaoi.cz, kde polovina recenzí vypadá: "Jelikož mám fetiš na kravaťáky, rozhodla jsem se přečíst Blablabla z kancelářského prostředí..." YnS byla jiná. Recenze na yaoi.cz mě neodradila, i když se slovo chapadýlka nacházelo už tam. A tak jsem YnS zadala do googlu a s optimismem dívenky, jejíž nejtvrdší manga bylo Gravitation, jsem se vrhla do spárů tohohle kousku.

POZOR! TENTO ČLÁNEK MŮŽE OBSAHOVAT NEVHODNÝ MATERIÁL SE ZAMĚŘENÍM NA YAOI A JINÉ SPOLEČENSKY NEDISKUTOVATELNÉ ZÁLEŽITOSTI! TOHLE VAROVÁNÍ FAKT BERTE VÁŽNĚ!

Název: Yokubou no Shizuku
Alternativní název: Droplets of Desire
Autorka (?): Higashino Yuu
Status: 1 volume, 8 chapterů
Hodnocení: mít panoptikální sekci, skončí na 100% tam


Yaoi všude kolem nás

15. listopadu 2010 v 19:15 | Dyamirity
~Pozor tento článek může obsahovat yaoi (boy x boy) a jiný, pro amatéry nebezpečný, materiál. Toto varování ale neberte na vědomí. Je tu jen pro můj dobrý pocit~  

chidori2
Mám pocit, že od té doby, co čtu yaoi, podvědomě ho hledám všude kolem sebe. Ale vážně všude. Vrchol všeho byl včerejšek. To jsem si uvědomila, jak moc mě yaoi poznamnalo.
Včera večer běžel na dvojce dokument a Máchovi. Táta to sledoval, já jen poslouchala, protože jsem v hektickém tempu dokončovala SHI-team (Volume 10.) Byl to fajný dokument, pokud se jednou chcete věnovat české literatuře (což je i můj případ).
Ale proč tady plkám o Máchovi, když má článek nadpis yaoi?
Ke konci toho pořadu totiž najednou začali o největším tajemství Máchova života. A táta z legrace prý: "Byl homosexuál,"
Mojí reakci bych chtěla vidět očima někoho jiného. Vyletěla jsem z gauče, kde jsem kreslila, málem jsem si rozbila hlavu o strop obýváku a hned nato jsem hodila takovou rybičku na konferenční stolek, že jsem ho málem zlomila vejpůl.
 "A to jako fakt?" zeptala jsem se s jiskřičkami v očích táty. O několik vteřin později jsme se ovšem dozvěděli, že jeho největší tajemství je jen nějaká další milenka. Ale ta myšlenka mi vrtala hlavou. Vím, že po tomhle by mi lecjaký český historik utrhl hlavu, ale mě by to na něj docela sedělo.
Další vraždu klasické literatury jsem provedla večer. NETUŠÍM, jak jsem se k tomu dostala. Ale nějakým záhadným způsobemjsem se myšlenkami zatoulala k Robinsonovi Crusoemu. FAKT NETUŠÍM.
Ale co mě napadlo. Že Robinson byl na ostrově devatenáct let a po ruce měl jenom Pátka... a jak poznamenala Hate, ruka člověka po devatenácti letech unaví.
Nepochybuju, že pairing Robinson x Pátek existuje. Všichni víme, čeho je yaoistka pod vlivem nějaké omamné látky (alkoholu, čokolády, gumových medvídků, žužu, eisschoka, pudingu...) schopná.
Ale k čemu mě tohle filozofování přivedlo? Že yaoistka je svým "chlebem" tak posedlá, že ho vidí úplně všude. Dva hezcí kluci na ulici jdou spolu. Yaoistka automaticky dedukuje: "A heleme se, třeba to spolu tajně táhnou!"
Hitler vybíjel před a během druhé světové homosexuály. Yaoistku napadne: "Ale ne, vyvražďuje yaoi!"
Zajímalo by mě, jestli to mám jenom já, nebo je to nějak všeobecnější. Prosím, řekněte mi, že ano, jinak si začnu ve Zlatých stránkách hledat číslo na doktora Chocholouška.
EDIT (16.11.10) : Každým okamžikem se o výše zmíněných faktech ujsšťuji víc a víc. Včera jsem sledovala film Kung fu frajer, kteý je z věznice. Mužské věznice. Narážkama se to tam jne hemží. ♥ Navíc dneska jsme se se spolužačkou bavili o Teletabíkách. Neptejte se mě, jak jsme se k tomu dostali. A ona, že někde (snad v Polsku) Teletabíky zakázali, jelikož Tinky Winky je gay. prý když má červenou kabelu a je to kluk, je to dost podezřelé. No to mě podržte. Yaoi teletubbies. Bezva! 

Dyamirity   

Recenze Koisuru Boukun (The tyrant who fell in love)

12. listopadu 2010 v 19:20 | Dyamirity
~K ruce si dejte krabici papírových kapesníčků, trochu vody a jídla a můžete se na tuhle mangu vrhnout. Kapesníčky se vám budou hodit při zastavování nosebleedů, jídlo a pití zase na přečkání celé mangy;protože od Koisuru Boukuna se jen tak neodtrhnete~

Název: Koisuru Boukun
Alternativní název: The tyrant who fell in love,  Tyran, který se zamiloval
Autor: Takanaga Hinako
Status: 7 volume, ongoing
Hodnocení: 10/10

3046_6_OLWMY_the-tyrant-02_004.jpg image by colmenaresreina

Souichi Tatsumi. Dlouhé světlé vlasy, brýle, dva mladší sourozenci, muž.
Tetsuhiro Morinaga. Tmavé vlasy, vysoká postava, chodí s Tatsumim do školy, muž.
Tetsuhiro Morinaga je zamilovaný do Souichi Tatsumiho.
Souichi Tatsumi nenávidí gaye.

Morinaga už přes pět let miluje svého senpaie. Tatsumi to nebere na vědomí, i když o tom už víc jak rok ví. Větší starosti mu dělá jeho mladší bratr, který studuje v Americe a žije tam... se svým přítelem. Poslední kapkou do poháru Tatsumiho trpělivosti je živý přenos žádosti o ruku, kterou vyslechne přes telefon.
Aby Morinaga Tatsumimu zabránil likvidaci celé Ameriky a přilehlých kontinentů, přemluví ho pouze na pořádnou ožíračku. Tatsumi přijímá.
Nechlastají ani moc dlouho, když jim dojde pivo (a pravděpodobně i všechen ostatní alkohol) a Morinagovi nezbyde nic jiného, než jít chlast dokoupit. Tatsumi mzitím šmejdí po jeho bytě a hledá nějakou ulitou láhev. Tatsumi obrátí Morinagův byt naruby, až se dostane k jedné skřiňce v jejíchž útrobách objeví malou láhev (asi???) vína. Obrací jí do sebe na ex.
V tuhle chvíli bych se vrátila k jedné dost důležité scéně, kdy Morinaga chlastá v gay baru (...) společně se svým kamarádem,ehe... no... jaksetokrucijmenoval... budeme mu říkat jen Kamarád, co říkáte?
Takže chlastá se svým též teplým Kamarádem a utápí se v sebelítosti. Kamarád má ovšem zlaté srdce a rozhodne se Morinagovi pomoci. Odvede ho do šaten a předá mu "Dárek z čiré laskavosti". Dárek z čiré lakavosti je ve skutečnosti láhev jakéhosi alkoholu s afrodiziaky, která by rozehřála i podchlazeného tučňáka-impotenta. Morinaga jí po dlouhých dohadech přijímá a jelikož jí nemá to srdce vyhodit, ale ani se nechystá jí někdy použít, šoupne jí co nejhloub do jakési skříňky.
Jak už si bystřejší z vás asi domysleli, Tatsumi nevyzunkl nic jiného než inkriminovanou láhev drogami přetékajícího chlastu. Morinaga se vrací a s hrůzou zjišťuje, co se stalo. Naštěstí se zdá, že drogy na Tatsumiho nijak neúčinkují. To si všichni myslí až do okamžiku, kdy se Tatsumi v noci budí s "podivnými pocity", které ho nutí odebrat se do koupelny.
Tatsumi se ovšem do koupelny nedostal a tak mu od "podivného pocitu" musí pomoct Morinaga. I když se Tatsumi brání (ne příliš efektivně, vždyť je pod drogama =D), nedopadne to jinak než jak to určují zákony yaoi mangy.
Ráno přichází příliš brzy, a když Tatsumi procitne a vzpomene si na uplynulou noc, dostává nutkání Morinagu zavraždit. Naštěstí pro nás jeho život ušetří, ale nehorázně se na něj naštve. Druhý den Morinaga mizí.

To by byl úvod do děje a shrnutí prvních dvou kapitol. A zároveň první OVY (Ano, KB se konečně dočkalo vlastní OVY). Doufám, že jsem vás alespoň trochu nažhavila na čtení.
Ale nějaký děj není to jediné, co je na KB tak úžasné. Jednou z věcí, které vás donutí KB číst jsou samotní hrdinové. Tatsumi je ten nejúžasnější uke pod sluncem. Každou chvíli Morinagu surově mlaátí, nadává mu, řve na něj, případně mu jen vyhrožuje ostrými předměty.
Tatsumiho si nejde nezamilovat. Morinaga možná není tak uchvacující svou povahou, vzhledem však určitě. Oba však občas házejí TAKOVÉ blushe a TAKOVÉ naprosto ňufky ňufky výrazy, že yaoistka jen kvičí v naprosté extázi kdesi pod stolem a tiskne si k nosu krví prosáklý kapesník.
Kromě dvou hlavních hrdinů se objevuje spousta daších zajímavých postav, což se nám v yaoi mangách taky moc často nestává.  A pak je tu humor. Všudypřítomný humor. Gagy, hlášky, Morinagovi skoky po Tatsumim, Tatsumiho výrazy po nějaké zvlášť "děsivé" noci, to všechno dělá z Koisuru Boukuna úžasnou komedii.


 Když to beru kolem a kolem, nemůžu si u KB na nic stěžovat, snad jak řekla už Alcielle, že je to manga ve stavu ongoing. Poslední dva měsíce jsem na manga.animea pečená vařená a kontroluju, jestli náhodou nějaká dobrá duše nepřidala další kapitolu.
Sečteno podtrženo: Koisuru Boukuna můžu jenom doporučit. Považuji ho za jednu z nejlepších yaoi mang a dokonce ho začínám překládat pro TNT.

~Dyamirity~
 
 

Reklama