Knížkovna

Another book stuff

13. srpna 2011 v 19:38 | Dyamirity
Nevím do čeho rejpnout... teda... vím, ale nemůžu =D Ale o to tu teď nejde.
Zhřešila jsem a přináším již druhý literární řetězák. Vím, je to prohřešek proti kodexu správného blogera, ale já jsem knihomol a prostě to v době nezapřu. Tento řetězák byl nalezen ZDE!


1. Obľúbená kniha z detstva?
Děti z Bullerbynu ~^.^~

2. Čo práve čítaš?
Znovu celýho Artemise a nějaký povinný stuff (poslední dobou jsem si oblíbila slovo stuff, všimli jste si?)

3. Máš práve nejakú rezerváciu v knižnici?
Nemám. Poslední dobou to nějak flákám.

Terry Pratchett - Zaslaná pošta

18. prosince 2010 v 16:59 | Dyamirity
~The only man who can sparkle in my life is Moist. Fuck with Edward Cullen!~
~Jediný muž v mém životě, který smí jiskřit, je Vlahoš. Edvarde Kalene, jdi do háje!~


Kdo by tu narážku nepochopil, přečtěte si Zasr... chci říct Zaslanou poštu od Terryho Pratchetta. Byla to moje první Zeměplocha a zamilovala jsem se do jejího hlavní hrdiny. Tím jest ve zlatém hávu oblečený Vlahoš von Rosret čili v originále Moist von Lipwig. (POZNÁMKA: Zavolat Kantůrkovi, kam na ty jména chodí.)
Ano, do téhle knížky jsem se absolutně zamilovala. A myslím to vážně. Teď se prokousávám již druhým dílem, ale Pošta byla přece jen lepší. Méně akční, abych byla přesná. I když je pravda, že panem Pedantem ten průměr hodně vyhnali nahoru. A o čem tenhle článek bude. No ano... bude to recenze!

Název: Zaslaná pošta
Originální název: Going Postal
Autor: Terry Pratchett
Rok vydání: 2004
Žánr: Fantasy, Komedie, Sci-fi (??? Pod touhle složkou to mají v knihovně)
Hodnocení: Íííííp! Na tohle ještě nevymysleli slovo.
zeměplocha


Hlavní hrdina se jmenuje Vlahoš von Rosret. I když slovo hrdina by u něj většina lidí nepoužila. Spíše by zvolili slova jako lump/podvodník/podfukář/výlupek lidské existence/padělatel/nehodící zaškrtněte. Vlahoš ovšem oplývá tak obyčejnou tváří, že se jako naolejovaná žížala vykroutil ze všech problémů, které mu kdy nastaly. Až na jeden.
Příběh se odehrává ve městě Ankh-Morporku, kde Vlahoš (nebo spíš Albert Třpatka) právě čeká v cele smrti na... no na smrt, na co by v cele smrti čekal, že? Plánovaný útěk se mu nezdaří a tak je veden na šibenici, na kterou je pověšen. Albert Třpytka umírá.
Řekli byste, že smrt hlavního hrdiny znamená automaticky konec knihy? Chyba! Ještě jsme se nedostali ani přes první kapitolu.
Vlahoš se budí v kanceláři A-M patricije a tyrana Vetinariho, který ho uvítá zpět mezi živými. Ne ovšem jako Alberta Třpytku, ale Vlahoše von Rosreta, jedinou postavu, kterou Vlahoš nikdy nepoužil. (Kdo by se mu divil, s takovýmhle jménem?) A právě Vlahoš von Rosret se má stát novým A-M poštmistrem a prakticky vzkřísit poštovní úřad, který se stal ostudou státních podniků. Je mu ovšem nabídnutá jistá volba. Buď se stane vrchním poštmistrem nebo může odejít "támhletěmi dveřmi za vašimi zády", za nimiž, jak Vlahoš brzy zjistí, se rozkládá velice hluboká jáma se zahrocenými kůly na dně.

"Věříte na anděly, pane Rosrete?"

Ještě téhož dne Vlahoš utíká z města a upřímně se baví nad patricijovou naivitou. Faktem zůstává, že se do města vrací jen o dva dny později a to na zádech golema, pana Pumpy, který byl patricijem nasazen, aby Vlahoše hlídal a nenechal uniknout.
Vlahošovi tedy nezbývá nic jiného než se na ten svůj úřad jít podívat. V poamlu se rozpadající budově se seznámí s jedinými dvěma zaměstananci, kteří ještě zbyli. Mladším pošťákem Toliverem Grešlem, jehož věk se pohybuje někde mezi smrtí a hnědým uhlím (citát vypůjčen z Nadělat prachy od T.P.) a Slavojem Zálepkou, jehož jedinou zálibou je sbírání špendlíků.
Pošotvní úřad je v katastrofálním stavu. Všude se kupí hromady nedoručené pošty, která je... no všude. Vlahoš začíná svou kariéru jediným doručeným dopisem.
Vlahoš se dozvídá, proč je místo vrchního poštmistra tak ošemetné zaměstnání. Je to proto, že jeho poslední čtyři předchůdci zemřeli.... za velice podezřelých okolností. Vlahoš nakonec smrti unikne jen o vlásek, zato odhalí, jak jeho předchůdci zemřeli. Všichni vystoupali do pátého patra, a stejně jako Vlahoš, nějakým způsobem nahlédli do minulosti pošty. Viděli minulost, ale tělem se stále nacházeli v přítomnosti. A SPOUSTA schodišť se za tu dobu propadla. A zkuste si sejít schody, které už tam pár let nejsou...
Také k němu začaly promlouvat dopisy. A to doopravdy promlouvat.
Při jakémsi podivném obřadu je uznán vrchním poštmistrem i zbylými starými zaměstnanci, kteří se vrátili, když se doslechli o znovuvzkříšení pošty. Vlahoš upadne do jakéhosi transu, při kterém v naprosté opojení dopisy najme všechny staré pošťáky.
Tak začíná dlouhá cesta k navrácení původního lesku pošty, při němž Vlahoš bojuje proti Semaforům, stále více se porouchávající lince na předávání zpráv, při čemž je oblečen do zlatého obleku a zlaté okřídlené čepice.
Také se seznamuje se slečnou Krasomilou Adorátou Srdénkovou, vedoucí společnosti golemů, které Vlahoš pro ochranu pošťáků najme. Se slečnou Srdénkovou si dá i schůzku. Dost odvahy na to ovšem sebere až v okamžiku, kdy sedí na šíleném koni s brašnou plnou dopisů mimo město.
Vlahoš vynalézá známky a všemi možnými i nemožnými způsoby vrací poštu zpátky na vrchol.
Problémy nastávají v okamžiku, kdy pošta... téměř lehne popelem. V tu chvíli sice využije kapitál, který "nasbíral" během svých zločineckých let. Tou dobou se o něj však zajímá pan Nadosah Pozlátko, majitel semaforové linky, která se stává nespolehlivější, jak se pošta sbírá.
Nakonec se Vlahoš veřejně vsází že doruší vzkaz do Genovy (!!!) dříve, než semafory.
A jak to dopadne, to si přečtěte sami.

Tuhle knížku jsem si vážně zamilovala. Jen jsem zjsitila, že je téměř nemožné na ní psát recenzi. Stane se tam toho tolik, že bych v podstatě musela opsat celou knížku, abyste pochopili, proč jsem tak nadšená. Naprosto mě okouzlil ten způsob jakým, je knížka psaná. Objevují se tam věty, které člověk musí číst třeba třikrát, než je pochopí. Navíc se tam objevují některé myšlenky, které, i přes svojí naprostoou střelenost, jsou vážně na zamyšlení. Navíc překlad Jana Kantůrka je naprosto GE-NI-ÁL-NÍ. Kdo jiný by Moist von Lipwiga přeložil jako Vlahoše von Rosreta, ne?
Je to moje první Zeměplocha a jsem ráda, že jsem začala právě s ní, i když patří mezi ty lepší (podle Hate), tak se bojím, aby mi nepřišlo, že se to horší.
Zaslaná pošta má i druhý díl. Respektive Zeměplocha má další knížku, jejíž hlavní hrdina je Vlahoš. Jmenuje se Nadělat prachy, ale mě s zatím víc líbila Pošta (i když jsem zatím na straně 250).
Ale co je hlavní, Pošta má i film! Nežertuju. Je z letoška a dá se stáhnout i v češtině. *kontroluje, kolik procent už má staženo (52,5%, jen tak mimochodem =D)* A vypadá, že nebude ani tak špatný. Jen Vlahoše jsem si představovala trochu jinak.

Sečteno podtrženo, Zaslaná pošta je jedna z těch nejlepších knížek, co jsem zatím četla. 520 stránek jsem přečetla zhruba za čtyři dny (během kterých jsem chodila do školy, pozor!) a poslední dobou je to první knížka, do které jsem se dokázala pořádně začíst. Vřele jí doporučuju. A ještě jedna věc, DÍKY, HATE! Máš to u mě (společně s těmi dalšími dvěma tunami jiných věcí).
Určitě to zkuste.

Dyamirity~

William Golding - Pán much

4. prosince 2010 v 16:56 | Dyamirity
Název: Pán much
Originální název : Lord of the flies
Autor: William Golding
Rok vydání: 1954
Žánr: Dobrodružné, trochu (víc) psycho
Hodnocení: Po přečtení jsem strávila probdělou noc úvahami o smrti. Fakt díky, Goldingu.


Tuhle knížku, respektive zmíňku o ní, jsem objevila na blogu Taylor. Moc se o ní nerozepisuje. V dalším jejím článku jsem objevila fanarty k téhle knížce. Moje vrozená zvdavost mě donutila si tuhle knížku najít na netu a následně i půjčit v knihovně. Prosím, vyoperujte mi někdo zvědavost a nahraďte jí pudem sebezáchovy. Měla bych větší šanci, že se dožiju stáří při zdravém rozumu.

Následující část může obsahovat spoiler

Během světové války ztroskotá na pustém ostrově letadlo s anglickými civilisty. Přežije jen tlupa malých chlapců. Seznamujeme se s hlavním hrdinou, Ralphem. On a ještě jeden chlapec, kterému se přezdívá Čuňas, se toulají po ostrově, když v jedné zátoce objeví lasturu. Ralph jí vloví a zatroubí na ní, jako pokus o svolání přeživších. Z pralesa se začnou trousit samé děti. Nakonec přichází i bývalý školní sbor pod vedením Jacka.
Ralph je zvolen pomyslným vůdcem, což je proti srsti právě Jackovi. Ralph však Jacka jmenuje velitelem lovců, kterými se stává sbor.
Chlapci s pomocí Čuňasových brýlí zapalují na nejvyšším bodě ostrova oheň. Ale při oslavách jeho zapálení si nevšimnout, že hořet začal i prales pod nimi. Shoří velká část lesa a ztrácí se jeden z mladších chlapců.
Oheň je rozdělán podruhé, teď už Ralph jmenuje hlídky, které se o něj budou starat.
Jak už to však bývá, děti jsou děti. Většině z nich nebylo ještě ani deset a tak pobyt na ostrově berou jako dovolenou a užívají si tropů. Jen Čuňasovi je jasné, že pokud se brzy z ostrova nedostanou, nemuselo by to dopadnout dobře.
Mezi mladšími dětmi navíc panuje strach. Myslí si, že v pralese je nestvůra. Jack to ovšem odmítá a stále tam chodí lovit divoká prasata. Poprvé nemá tolik odvahy zvíře zabít, ale napodruhé už neváhá a prase podřízne. Jack tak poprvé ochutná opojný pocit z moci nad cizím životem.
Problémem je fakt, že na lov odvedl i strážce ohně, dvojčata Sama a Erika, oheň vyhasl a okolo plující loď je minula.
Jedné noci se na ostrov snese parašutista ze sestřeleného letdla. Je mrtvý a padne do pralesa. Hlídka ohně ho však zdálky vidí a v domění, že se jedná o nestvůru uteče a odmítá se na vrchol k ohni vrátit. Musí se tedy založit druhý oheň na pláži.
Ralph, Jack a ještě jeden z Jackových lovců se vydají přišeru najít. Uvídí vzdouvajíc se padák a v domění, že je to příšera utečou také.
Na ostrově vzrůstají rozepře a hrozí, že nastane absolutní anarchie. Po jedné hádce se odděluje Jack a jeho tlupa lovců a odchází na druhou stranu ostrova. Časem k nim odchází většin chlapců a s Ralphem zůstává jen Čuňas, Samerik, Simon a několik mladších dětí. 
(Teď přichází část, která mě tak naprosto rozhodila, že jsem jen seděla a udělala velké WTF!)
Jack a jeho tlupa zabíjí prase a jeho hlavu "obětují" příšeře tak, že jí nabodnou na kůl. Prasečí hlavu obalenou mouchami objevuje Simon. V jakémsi hořečném blouznění k nmu hlava, která se představí jako Pán much,začne mluvit. Simon vystoupá k bývalému ohništi a objevuje mrtvolu letce. Běží zpátky do tábora, kde Jack a jho lovci, společně ostatními kluky právě rozjíždí jakýsi pochybný lovecký tanec.
Simon se za tmy vyřítí z lesa rovnou do kruhu rozdivočelých chlapců, kteří ho v zápalu roztrhají.

Po téhle události se ostrov mění na noční můru. Jack se v opojení moci pokouší zabít Ralpha a... no jak to dopadne, to se dozvíte samy...

(zdroj: Deviantart)

Tahle knížka na mě nechala hodně vážnou stopu. Celou noc jsem strávila myšlenkami nad prchlavostí života. Možná k tomu přispěl i úpal, který jsem si toho dne uhnala na bruslích.
Pána much jsem četla jeden jediný den prázdnin. Tak moc jsem si přála mít to za sebou. Trvalo mi to šest hodin a další dva týdny jsem měla takový pochmurný, znepokojující pocit.
Knížka, která začala jako klasická robinsonka: kluci ztroskotají na pustém ostrově, hurá! se zvrtla v dost surové psycho. Nejvíc mě však na té knížce štvalo, jak autor neustále popisuje nějaké přirodní útvary. Moře, prales, pláž... člověka to někdy štve.
Vtipné je, že zemřeli dvě postavy, o kterých jsem byla přesvědčená, že přežijí.
Po dlouhé době to navíc bylo dílo, u kterého i tekly slzy. Proto jsem tuhle recenzi nebrala tak vtipně, jak jsem zvyklá. Z Pána much prostě sranda udělat nejde.
Nevím, jestli tuhle knížku doporučit. Já jí asi nikdy znovu číst nebudu.

Dyamirity~
P.S.: Jestli kvůli vám strávím další noc filozofováním o smrti, tak vás fakticky zabim! Ale určitě jo. Jsem si na tu knížku zase moc vzpomněla. Vidím to tak, že zase celou noc budu myšlenky rozhánět čtením nějaké optimistické slátaniny, abych se necítila tak deprimovaná.     

Knižní řetězák

30. října 2010 v 15:47 | Dyamirity
šachy
Jelikož se pěkně nudím, rozhodla jsem se, že sem dám řetězák, který jsem tak dlouho zarytě ignorovala. Poprvé jsem ho našla u Taylor a teď jsem ho potkala znovu u Gladness. Tady je:

1) Kniha, ktorá zmenila tvoj život:
Pes baskervillský od A.C.Doyla. Když jsem jí četla poprvé, bylo mi devět a byl to pořádný výkon =D

2) Kniha, ktorú si čítala viac, než jedenkrát:
Snad úplně všechny =D Teď už to nedělám, ale dřív jsem všechny knížky četla víc jak dvakrát.

3) Kniha, ktorá ťa najviac rozosmiala:
No... asi Saturnin od Jirotky. To je prostě úžasná knížka. Vřele doporučuju.
A pak asi Sopařův průvodce galaxií od D. Adamse.

4) Kniha, ktorá ťa rozplakala:
Já řvala u lecčeho. Vlastně kdekoliv někdo umřel, tak jsem to většinou obrečela. Třeba když mi v Harrym Potterovi zabili Freda, tak jsem to málem nerozdejchala.

5) Kniha, ktorú si praješ, aby bola napísana:
Eoin Colfer by mohl zase jednou něco sesmolit. Něco na způsob Artieho <3 Ale Artemise samotného už asi ne, aby ho nesprznil (My víme, čeho jsou spisovatelé schopni...)
Pak ještě E.A.Poe, ale to bude problém, jelikož ten už je pár let pod drnem.

6) Kniha, ktorú si praješ, aby nikdy nebola napísaná:
Tracyho tygr od Saroyana. K tomu mám osobní důvody. Řekněme, že je to knížka, kterou nejde pochopit.

7) Kniha, kterou práve čítaš:
Hobit od J.R.R.Tolkiena. Sestra do mě systematicky hučela půl roku, abych jí začala číst =D

8) Kniha, ktorú máš v pláne prečítať:
Hrůza v Dunwich od H.P.Lovecrafta. Sice po některých tipech filmů a knížek prožívám bezesné noci plné filozofování o smrti, což mi způsobujemenší hysterické záchvaty, ale co... Jen počkejte až dostanu občanku a přihlásím se do dospělého oddělení knihovny!

9) Kniha, na ktorú si hrdá, že si ju prečítala:
Pán much od W.Goldinga. Jedna z těch knih, po kterých jsem celou noc nespala a ještě týden jsem měla depresi. Přečetla jsem jí totiž za jeden jediný den o prázdninách.

10) Kniha, ktorá v tebe zanechala najrozporuplnejšie pocity:
Asi opět Pán much.

11) Kniha, pri ktorej si sa najviac zasmiala:
Viz bod 3.

12) Kniha, ktorú by si si chcela prečítať, ale nemôžeš:
Kterou nemůžu... spousta anglických knížek, ale ty si časem přečtu, až trochu vypiluju angličtinu. Možná pár asijských podle kterých jsou dělané mangy.

13) Najstaršia kniha, ktorú si čítala:
Tak to nemám tucha. =D

14) Chcela by sa stretnúť s postavou z nejakej knižky?
Jojo.
Artemise z Artemise Fowla.
Sherlocka z Sherlocka Holmese.
Smrtě ze Zeměplochy (tu jsem sice nečetla, ale Hate vyprávěla =D)
Fflewdura z Kronik Prydainu
... a spoustu dalších.

15) Existuje nejaký človek, ktorý ti pripomína literárnu postavu?
Možná taky ty, které jsem sama vytvořila, ale existující literární postavu asi ne.

16) Existuje konkrétny výtlačok knižky, ktorú by si rada aspoň držala v ruke?
Všechny možné i nemožné.

Bože, když to člověk vyplňuje, tak má pocit, že vůbec nečetl i když celé dětství strávil v knihovně =D
 
 

Reklama