Galerie

Supernatural strip 5

30. září 2013 v 19:10 | Dyamirity
A zatím poslední, ke kterému jsem kromě velice zábavné konverzace ohledně toho, co jsou to dibs, dostala i spoustu hate. Ano, za tento malý strip jsem byla nařčena, že nanávidím postavu Anny a kdeco, což mě urazilo, naštvalo a dost mi to pokazilo den. Nebudu to ale tady moc rozpitvávat, protože se mi do toho nechce hloub hrabat.
Je to založené na text postu jedné slečny z tumblru, takže pokud máte zájem, ozvěte se mi a já vám pošlu odkaz na originální post.

Supernatural strip 4

30. září 2013 v 19:07 | Dyamirity
Nebojte, tohle je zatím předposlední ze stripů, které zatím mám.
Tenhle je kreslený pro Hatey k narozkám, které měla 25. září. Trochu toho koupelnového fluffu, který mě napadl, jak jinak než při čištění zubů, když jsem si kreslila na umyvadlo.

Supernatural strip 3

30. září 2013 v 19:02 | Dyamirity
Coming out of closet vtip dotažený k dokonalosti.
Vážně si kreslení těhle stripů docela užívám.Je pravda, že k tomu poslednímu jsem na tumblru dostala spoustu hate, ale o tom až jindy. Teď si užijte dokonalou rafinovanost toho vtipu.

Supernatural strip 2

30. září 2013 v 18:58 | Dyamirity
Nějak jsem se rozkreslila s Destiel stripama. Takže je sem dostanete, ať se vám to líbí nebo ne.
Tenhle je kreslený na výročí setkání Case a Deana, které bylo 18.září.

Supernatural strip

16. září 2013 v 19:28 | Dyamirity
No tak, nemůžete být překvapení, že tohle vidíte. SPN sjíždím už dlouho a stripy byly jen otázkou času.
Tenhle je založený na kresbičce z Hateyina sešitu na bůhvíco, možná dějáku? Hatey většinou kreslí jen stick figures, ale nápady jsou to zneužitelné, takže si nestěžuju. Ale nějaké ty kredity jí nechat musím.


Všichni shipují Destiel, dokonce i Casovi bráškové.

Dyamirity

Post-apocalyptic outfit

13. srpna 2013 v 10:58 | Dyamirity
-Dostala jsem ask, odpověděla jsem a nakreslila.-



Na tumblru jsem reblogovala otázku: Kdybych byla magic girl/superhero jakou bych měla barvu, obleček a zbraně. A tohle se mi vrátilo. Modrý, post-apokalyptický outfit a jako zbraň granáty. A ta myšlenka se mi tak zalíbila, že jsem se rozhodla si to i nakreslit. Takže takhle. Dejme tomu. Byla to rychlovka a taky to podle toho vypadá, ale já jsem spokojená a myslím, že s tímhle bych pár nepřátel i porazila.

Letní zábava

18. července 2013 v 12:11 | Dyamirity
V zájmu vlastního duševního zdraví by mi někdo měl zakázat přibližovat se k jakýmkoliv doolmakerům. Protože pak vznikne něco takového. Ano, našla jsem jakýsi doolmaker, kde si můžete vytvořit vlastní scénu ze school anime. A co mě nenapadlo, udělala jsem si z toho scénky z Disturbing Dreams series a z holek jsem velice nenápadně vytvořila naše známá ukata. A protože jsem nad tím strávila spoustu času, který jsem mohla využít mnohem, ale vážně mnohem, mnohem lépe, musím se podělit. Prosím, vemte v potaz fakt, že letos budu dělat řidičák a trávím prázdniny tvořením anime postaviček.

-Sparkless. Ritsuka špicluje na svého staršího bratra a Nanamiho, kteří cukrují i když by neměli.-

-Marionette. Shimeji a Remyuu se zase kvůli něčemu nepohodli. Jako obvykle.-

-Two Weeks. Zleva: Yoshiaki, Ren, Karasu, Hiroomi, Kyouko. Tady to vypadá, že Kyouko do Hiroomiho hučí něco ve smyslu: Podívej, jak je Ren pěknej a oblíbenej, koukej, koukej, Hiroomi, už ho miluješ? Navíc Ren má na tváři náplast a Hiroomi nemá správnou barvu vlasů...-

-Echoes. Midori je sladký jako cukrkandl, ale na Sakuragu to dojem vůbec nedělá.-

Měla bych psát. Nebo kreslit. Nebo se připravovat na tábor. Ugh.

EDIT (23:03, 18.7.): Odkaz na doolmakery je zde. Abych vás vyvedla z omylu, tohle jsem skutečně nekreslila já. Jen jsem si to vytvořila ve hře, takže mě prosím nechvalte za kresbu, ať se necítím provinile, ano?

Then and now

27. června 2013 v 16:27 | Dyamirity
Tohle meme jsem viděla a chtěla udělat už tolikrát, nakonec jsem se k tomu dostala až díky kolegovi mojí maminky.
Abych vám trochu přiblížila, co se stalo: První obrázek je z roku 2011, dělala jsem ho ve škole na výtvarce podle jednoho svého snu a myslím, že ho někde tady na blogu dokonce i mám. Mamince se nějak zalíbil a jedno vedlo k druhému, nejdnou jí visel na nástěnce v práci. Padlo spoustu dotazů, jestli jsem mentálně v pořádku a jestli nepotřebuju terapii, protože její kolegové viděli mé práce, které budí dojem, že ze mě roste masový vrah.
Každopádně, jednomu ajťákovi se obrázek zalíbil a zeptal se mamky, jestli by si ho nemohl vytisknout a dát svojí kamarádce, samozřetelně, že to nechce zadarmo a tak.
Hunf, hunf, vycítila jsem placený kšeft (který teď potřebuju, když mi padly chmele) a nabídla se, že obrázek předělám speciálně pro jeho kamarádku.
A tak jsem včera večer taky udělala a hle, máme tu meme.


Myslím, že určitý pokrok tam je, pokud v ničem jiném, alespoň v krvi. Tu jsem se naučila... což mě trochu znepokojuje, ale co, dokud nejsem Dexter, je to v klidu.

Dya

Fandom family no. 1

17. června 2013 v 18:45 | Dyamirity
Před nedávnem jsem se rozhodla, že se pustím do stripů na téma vztahy mezi fandomy na tumblru.
První byl úplně jednoduchý. Doctor Who a Supernatural čekají na další díly a najednou je Sherlock tím nejnešílenějším, což je dost zvláštní, přihlédneme-li k tomu, že Sherlockians jsou vždycky ti šílenci.
No, ale tímto stripem začala moje kariéra autorky Fandom family series.

Megadílo

10. dubna 2013 v 20:54 | Dyamirity
Tak, první z článků, které už nějakou dobu plánuju.
Pamatujete na Veledílo, tu obludnost barevnou, kterou jsem matlala na roli papíru dlouhou jako Velká čínská zeď? No, nějak jsem si ty velké formáty oblíbila a tak je tu Megadílo.
Měli jsme to jako úkol ve výtvarce. Víte, Zitko, pamatujete přece na Zitka, tohle dělá s druháky každý rok. Vezmete dřevěnou desku 120x120, promítnete na ní nějaký obrázek, obkreslíte a pak matláte barvami. Většina lidí dělá popartové obrázky, jednoduché linie, plochy jednolitých barev, prostě pohodička.
To bych to ovšem nebyla já, kdybych si neudělala něco úplně jiného. Pojala jsem to trochu umělečtěji a tak jsem měla svoje Megadílo na několik fází. Bílý latex jako podklad, modrá vrstva jednoduchou malbou, modrobílozelená vrstva tupovanou malbou, pak teprve nasvěcování a pak až černé linie. Ovšem nasvěcování nešlo tak, jak jsem si představovala a tak jsem to nakonec dělala napůl po paměti a napůl podle předlohy na A4 papíru.
Trvalo to věky a jen dotáhnout domů málem stálo život mě a jednoho terciána, kterého mi Zitko půjčil jako osobního šerpu (protože když jste Dyamirity, nemusíte si ani napůl dodělané umění nosit domů sami, megadílo je ale hotové a dokonce i odevzdané jako pozdní vánoční dárek tetičce, strýčkovi a čerstvé sestřence Dorátku.
Řeknu vám, nacpat to do auta, to bylo něco.


A tady to máte, v celé kráse. Všimněte si detailů a vůbec... áchejte a óchejte, protože mě to stálo kůži na loktech a kolenou, jak jsem se po tom plazila a dva zánovní štětce, které jsem musela ostříhat, abych měla správnou tloušťku linky.
Někdy si říkám, že jsem asi blázen.
A někdy si říkám, že asi určitě.

Dyami-chan

Zase jednou Aiiro

10. března 2013 v 20:49 | Dyamirity
Víte koho už jsem dlouho nekreslila?
Ano, Aiira, je to tak.
Já si tak vesele otevřu SAI a nevím co kreslit... no tak začnu kreslit to, co vždycky, když nevím coby.
Takže tu máte jakous takous skicu Jomeiho. Doufám, že se vám líbí. ♥

Líbí, líbí?

Dyamirity

Snová příšerka

17. listopadu 2012 v 21:09 | Dyamirity
Ouky douky, zlatíčka, chtěla bych vám ukázat trošku své psychotické stránky.
Poslední dobou se mi zdají hodně divné sny. V některých lezu cizím lidem po okapu na balkon, v jiných se měním ve včelu, ale předevčírem jsem měla sen, která se skládala z několika částí. Představím vám jen tu nejšílenější.
Procházela jsem ulicí.
Naprosto obyčejnou ulicí, kterou chodím každý den ze školy.
Z jedné strany stojí náš panelák a z druhé strany hřiště. Všcehno bylo fajn, fajn... ale najednou jsem si všimla malých postaviček, které postávaly skoro na každém rohu. Šedavé, napůl průhledné postavičky. Lidi chodili okolo nich a ignorovali je. Prostě tam jen tak stály... a zíraly...
Pak tam byly ještě jiné postavy, které ty malé hlídaly, aby lidi neobtěžovaly... ale ty malé postavičky jsem si zapamatovala, hlavně protože pod kapucou, které měly stažené přes oči, měly uvázané pruhované šáličky.
Je to snad prvně, co jsem si něco ze snu zapamatovala přesnou podobu nějaké věci.
Druhý den jsem si to nakreslila do učebnice němčiny a Hatey (která na němčině sedí vedle mě a které pravidelně kreslím do učebnic velice kreativní ilustrace) tvrdila, že jí to přijde povědomé.

(Pro vaše potěšení jsem tu zrůdičku překreslila v SAI)

Proto se obracím na vás, mí světem protřelí čtenáři.
Hodlám to jednou použít v povídce, dřív ale potřebuju vědět, jestli si to moje podvědomí jenom nevypůjčilo z nějakého filmu, seriálu, knížky nebo něčeho podobného.
Takže pokud vám to přijde povědomé, pochlubte se.

Dyami-chan

Veledílo no. 2

6. listopadu 2012 v 16:41 | Dyamirity
Tak, pamatujete na článek o veledílu?
Veledílo je hotovo.
Konečně! Mňahahaá!
Takž se můžete pokochat tou obrovskou matlaninou.
Takhle zdálky to vypadá docela fajn, ale zblízka je to místy rozmazané, jak to matlal, kdo se k tomu nachomýtl.
Ale co si budu stěžovat. Hlavní je, že je to hotovo. ♥
Nuž a jak se vám to líbí?




Na té druhé fotce je mi vidět div že ne až do krku...
Holt jsem neodhadla výstřih.

Dya

Slenderman

26. října 2012 v 13:15 | Dyamirity
Nebezpečí, které vám hrozí, když při nějaké hodině sedíte vedle Dyamirity.
Tuta ručka patří kámošce Kiki, která má tu smůlu, že vedle mě sedí na zemáku, dějáku, fyzice a matice =D
Pokud jí zrovna nekreslím do učebnic nebo sešitů, kreslím si po ní.
Naštěstí Kikině to nevadí a kolikrát mě otravuje, ať si kreslím i když zrovna dělám SHI-team nebo něco podobného =D
Tady jsem to už možná trochu přehnala.


Planets no. 1

20. října 2012 v 13:51 | Dyamirity
Představní nového fandomu ♥


10. září 2012 planeta Jupiter zachránila Zemi tak, že zachytila meteor, který se vermírem plahočil směrem k nám.
Člověk by si řekl, docela obyčejná událost, denně se to děje a dít se bude.
To by si řekl normální člověka.
Ale né lidé tumblru.
Protože lidé tumblru jsou schopni párovat i vidličku s nožem. A tak na sebe nový fandom nenechal čekat dlouho.
Fandom jménem Jupitearth, to jest pár složený z planet. Jupiter a Země.
Abych byla upřímná, propadla jsem tomu taky a poslední dobou nad tím obsesím, až hanba. Tipuju, že Hatey a Gira mě musí mít plné zuby. Ale moje osobní forma Jupitearthu je na světě. Oni totiž nemají jednotný vzhled a každý si je představuje krapet jinak. Já jsem ovšem nezůstala jen u Jupiteru a Země, ale vrhla jsem se na celou sluneční soustavu se složitými vztahy a postavami.
A tady máte první várku, to jest první čtyři planety sluneční soustavy.
Hrozně mě baví vymýšlet jejich personifikace. Jediné, co mě trochu odrazuje, je fakt, že na každém obrázku mají ty planety trochu jino barvu, takže oblečení jsem jim nakonec tak nějak přizpůsobila, aby tam byly vyváženy všechny barvy.
Nenutím vás se do tohohle střeleného fandomu přidávat, ale možná ho tady na shi-tu hodně pocítíte, protože když já nad něčím obsesím, tak obsesím hodně! =D
To jste si vlastně mohli všimnout i v období, kdy jsem byla hotová ze Sherlocka. Ne, že teď bych nebyla, ale už to trošku ochladlo. Nechtějte mě vidět, až vyjde třetí série =D

No, ale každopádně, doufám, že se vám obrázky líbí a brzo dodělám i zbytek sluneční soustavy a začnu se samotným Jupitearthem =D

Dya

FPR směska

30. září 2012 v 20:54 | Dyamirity
Pamatujete takový ten obrázek jedenácti včemi barvami zářících postaviček?
A vybavíte si jméno díla z kterého pochází? Já vám napovím. Je to FPR.
A abyste se mohli popást na mých komiksových začátcích, rozhodla jsem se pochlubit s několika obrázky právě z FPR. Upozorňuji, že tohle jsou ukázky už z druhé verze, která je datována zhruba do roku 2009, tedy do stejného období jako SHI-team volume 4-5. První verze byla z roku 2007 a... tu mám zamčenou v šupleti psacího stolu a jen se na to podívám s pocity jistého studu. Ale nějak jsem začít musela.
Takže se kochejte postavami, které jsou asi stejně propracované jako hrdinové nových českých večerníčků.

-Moje proměna. Fire power rock. Často jsem střídala způsoby vybarvení. Někdy jsou červené kšandy, někdy podklad...-
Zbytek vám sem dám raději pod perex, abych si nespamovala hlavní stránku.

Veledílo

27. září 2012 v 22:56 | Dyamirity
Možná, že jsem to tady nezmiňovala, ale mám rozdělané Veledílo.
Není to Veledílo jako veledílo typu Mony Lisy, ale Veledílo typu Achmůjbožekdemátenpapírkonec?!
Do sálu naší úžasné ZUŠky se totiž instalovala nová nástěnka (místo závěsu, který zabraňoval ozvěně, tudíž když tam teď někdo na něco hraje, zní to tam jako v jeskyni) a naše skvělé vedení si vymyslelo, že tam musí být nějaký velký obrázek a takové ty kecy okolo. No a kdopak tam nějakou tu výzdobu udělá? Samozřetelně výtvarné oddělení.
A kdo přesně z výtvarného oddělení to udělá? Samozřetelně Dyamirity, protože ta je vždycky tak ochotná, nadšená do práce a sedí tak hezky na ráně v první lavici.
Nuž a tak jsem skončila s papírem, který má 4x1,2 metru, platem olejových kříd a návrhem jakési abstrakce, která byla potřeba překreslit asi v padesátinásobném měřítku.
Jistě, nedělám to tak úplně sama. Ještě tams tím pomáíhá jedna holka, ale ta se pořád vymlouvá, že s džakondama kreslit neumí. Ale třeba ve středu jsem tam byla na férovku sama.
Má to hned několik nevýhod.
1) Musí se to kreslit v leže a na ledové podlaze. Ve středu už jsem si prozřetelně přinesla prostěradlo, abych neumrzla a neuhnala si zánět ledvin.
2) Ten formát! Je to tak strašně moc veliký! Jendotlivé barevné plochy mají velikost třeba jedné A4 a já to musím udělat jednolitým přechodem žluté a bílé.
3) Prach. Protože i když jsou to OLEJOVÉ křídy, nejsou tak kvalitní jako dřív a vážně práší. Vzhledem k tomu, že jsem začala žlutou, mám teď absolutně, ale tím myslím ABSOLUTNĚ všechno zadělané žlutým prachem.
4) Izolace. Nemůžu to totiž dělat ani ve třídě, ale musím si to Veledílo rozložit do chodbičky mezi třídami, kam se jen tak tak vejde. No a tam se mi pořád někdo courá. Buď rodiče, jejichž děti si v šatně zapomněli přezůvky, nebo samotná učitelka, která potřebuje jít do sborovny. Udělala jsem jim tam velice funkční můstek z pomocných papírů, ale nejvíc to rozsekal učitel na žestě, který tam přišel, trochu zaskočený, co to tam dělám (jako každý). Okamžitě na něj spustím:
"Jděte po zelených papírech a nešlapte mi na to!"
Učitel se velice pozorně rozhlédl a přeopatrně přešel na druhou stranu... po to výkresu. Tak jsem si řekla: okej, asi mě nepochopil. Cestou zpátky už mě snad poslechne. A myslíte, že poslechl? Ale kdepak! Zase mi přeběhl přes štvrtku. Stejně jako moje sestřenice, která si v šatně zapomněla boty, vpadla mi tam, přeběhla mi po celé délce výkresu, čapla boty a zase zpátky.
Nuž, ale nebudu tu déle kecat, podívejte se na pár fotek, které mi pořídila Kikina, abych se o to s vámi mohla podělit.

Žlutou část už mám skoro hotovou.

Disturbing Dreams smečka

3. září 2012 v 16:33 | Dyamirity
-Sparkless, Marionette, Two Weeks a Echoes-
--Bez jiskry, Loutka, Dva týdny a Ozvěny--


Tak jsem se po dlouhé době dostala k tomu, abych dokončila další obrázek.
Tentokrát je to má banda z DD, hlavní páry všech čtyř povídek. Náčrtky tohohle obrázku mám už dlouho, ale konečně jsem ho realizovala.
Obrázek je barevně sladěný podle toho v jakém ročním období se příběh odehrává. Sparkless v zimě (modrá, Marionette na jaře (zelená), Twoo weeks v létě (žlutá) a Echoes na podzim (červená). Dlouho jsem váhala jak s pozadím a nakonec jsem se rozhodla pro tuhle mazanici. Alespoň jednou je to něco jiného. ♥
Komentujte, jak se vám líbí.

Dya

FPR

26. srpna 2012 v 11:13 | Dyamirity
Abych byla upřímná, tak mým prvním komixovým dobrodružstvím nebyl SHI-team. Kdepak. Bylo to mnooohem horší.
V Primě (to jest před pěti lety) jsem objevila knížku Jak se kreslí shoujo manga a tak jsem se rozhodla to vyzkoušet. A nenapadlo mě nic lepšího než stvořit komix a o mně a partě mých spolužáků. Bylo to... šílený. Friend power rocks. Klasické shoujo s klišé záplektou, hláškami a příšernou kresbou. Asi v Tercii jsem to překreslovala a udělala druhou verzi, která... má kresbu třetího volume SHI-teamu, takže taky nic moc.
Ale před nějakou dobou jsem byla sentimentální a zkusila si nakreslit všechny kostýmy znovu. Byla to... zábava. Některé z těch přeměn jsou docela fajn.
Vlastně už jsem to kreslila v bžeznu a zapomnlěa to sem dát. Teda myslím... Ostuda.
Takže se pokochejte. Nová kresba starých známých. Chjo... jednou vám sem pro pobavení dám vzorek FPR.


-Magnetic, Space, Animal, Fire, Weather, Love, Magic, Ice, Water, Time, Life-
Tak který kostýmek se vám líbí nejvíc?

Third star

22. dubna 2012 v 15:24 | Dyamirity
Bennýýýý~


Včera jsem byla u Hatey, abychom se podívaly na Třetí hvězdu, film s Bennym.
Za chvíli to u ní budu nenávidět, protože tam pokaždé brečím, zachumlaná do jejího kachního polštáře. Minule Reichenbach, tentokrát Třetí hvězda. Dokoukaly jsme to a pak musely další dvě hodiny projíždět fanarty a videa, abychom se daly nějak do kupy. Já navíc musela dojít domu, takže jsem na tom byla ještě hůř!
No a dneska jsem potřebovala nějak ventilovat ty pocity, tak jsem udělala Bennyho jako Jamese. Kreslila jsem to několik hodit, málem mi u toho vytekly oči a při stínování lícních kostí a vlasů jsem málem vypustila duši a...
no, snad se vám líbí. Enjoy.

Dyamirity

Almeni

6. března 2012 v 22:09 | Dyamirity
Bolí mě oči. A z čeho? Z nového obrázků.
Poslední dobou dobře, tak to není jen poslední dobou, ujíždím na kreslení Aiira. A dneska dobře, bylo to už včera, protože tohle byl obrázek fakt na dlouhou trať, i když na to nevypadá, jsem si řekla: Fajn, tak toho Aiira udělám, ale k němu i ostatní almeny. A jak jsem řekla, tak jsem udělala.
Chtěla jsem udělat už finální verze jejich almenských podob, kromě Aiira, samozřetelně, protože Aiiro je na nějaké přeměňování moc kchůl, ale nějak se mi to zvrtlo. Respektive Aya se mi zvrtla. A to jen protože každé ráno než jdu do školy nemám co dělat a tak při oblékání a čištění zubů (určitě nejsem jediná, kdo při čištění zubů chodí po bytě, ne?) sleduju WINX na Nickelodeonu. A tak jsem měla potřebu jí místo klasického trika s dlouhými rukávy a skládanou sukní udělat... to co vidíte dole. To ovšem v SHI-teamu mít nebude. NEJSEM BLÁZEN. Pochopila jsem, že složité o
blečení vypadá na první pohled efektivně a poprvé se super kreslí, po tisící ovšem už ne. Aya taky měla mít křídla, ta se však do obrázku nehodila a tak jsem je tam nedala. Ale jinak vypadají vesměs jak mají. Všimněte si Kamečiny ruky a Aiirových super kchůl žlutých bot. ♥
Tak napište jak se vám líbili =D


Plný náhled na deviantu -> TADY

Dyamirity

Aiiro pro kilari-san

3. března 2012 v 19:05 | Dyamirity
Kilari-san, chtěla jsi ho? Máš ho mít!
Myslím, že tohle je jeden z nejlepších obrázků, co se mi na tabletu povedl. Vypadá přesně tak, jak jsem chtěla (dobře, původně si měl rukou podpírat bradu a měl koukat na mobil, který leží na stole vedle mikád, nakonec jsem to ale trochu poupravila, protože... prostě takhle je to lepší) a vystihuje Aiirovu povahu. Alespoň myslím.
Doufám, že se vám líbí.
Kilari-san, za Aiira budu chtít Nekomi, dobře? =3


Já ho fakt miluju.

Dyamirity

Kiss chart

9. února 2012 v 21:28 | Dyamirity
Vždycky se mi líbily Kiss charty, kterých je plný zerochan... říkala jsem si, že si taky možná jednou nějaký udělám, jen jsem nevěděla s kým.
No a dneska mě to napadlo. Mám čtyři shounen-ai páry. Chart má čtyři okýnka. Počty byly tedy jednoduché.
Chvíli mi trvalo, než jsem je rozdělila. Pusa na rty byla jasná: Nanami a Homura. A ten zbytek byl vlastně jen los.
Z těchhle čtyř znáte jen dvoje, ty spodní, z Marionette a Sparklesse.
Ti vrchní jsou ze zatím nezhotovených Echoes a Two Weeks. Konečně jsem pojmenovala hrdiny i z Echoes. Midori Tomohisa (napůl blonďatej seme) a Sakuraga Tori (naštvanej uke). Sakuraga, Sakuraga, Sakuraga... tím si ještě nejsem jistá. Každopádně jsem možná vymyslela souhrný název pro všechny ty povídky.
Disturbing dreams.
Jen mě napadá, jestli to v angličtině nevypadá jako... ehh... však vy víte... chjo...
Už tu nebudu dál kecat. Enjoy.

Uke's rebellion

8. února 2012 v 19:33 | Dyamirity
Nechápu, co mě to popadlo, že jsem udělala tohle!
Nanami a Remyuu... Remyuu by nepřežil ani kdyby na Nanamiho položil jeden prstík, natož tohle...
Nevím proč, ale Remyuu je na semeho jako stvořený. Kdyby neměl Shimejiho, tak bůhví...
Nějak jsem se v tom SAI rozkreslila. No, snad se líbí.
Těm, kteří nemají rádi yaoi se omlouvám.

School canteen

5. února 2012 v 19:01 | Dyamirity
Jak jsem zrpovoznila PTS, nějak jsem se rozkreslila. Jde to rychle, jde to snadno... a tak vznikl další strip, tentokráte na téma Školní jídelna. No řekněte, není to u vás ve školní jídelně stejné?

 
 

Reklama