Červenec 2013

Tábor volá

19. července 2013 v 22:41 | Dyamirity |  Moje výšplechty
Je to opět tady. Mé dva týdny očistce jako vedoucí na táboře.


Všechno ale nasvědčuje tomu, že to dopadne líp než vloni, protože nebudu mít šestileté holčičky, ale třetí oddíl, tj. děti zhruba desetileté. Ale abych to nezakřikla.
Mám pocit, že jsem půlku věcí zapomněla zabalit a druhou, že nepotřebuju, takže to je jen na vás, jestli se mi to rozhodnete nějak zpříjemnit. Ano, zase budu škemrat a žadonit.
Napište mi prosím, pěkně, pěkně prosím. Vloni jsem dostala dopisy i vzkazy a řeknu vám, ono to přece jen potěší, takže vám sem adresu dám i letos.

Můžete buď do Vzkazníku na www.taboriste.cz a nebo na adresu:
Ranč v údolí 1
349 01 Svojšín, okr.Tachov

Jméno je Lenka Štěpánková, do vzkazníku můžete napsat klidně i Žirafku, ono se to ke mně dostane.
Takže apeluji na vás, pokud budete mít volnou chvilku a chuť, napište a držte mi palce.
Vy si užívejte prázdnin a mějte se. ♥

Výslechárna (3/?)

19. července 2013 v 16:01 | Dyamirity |  Moje výšplechty
Slíbila jsem to, tak to tady je.
Tenhle díl je točený na první dobrou, navíc si můžete všimnout, že jsem se z fatboye přesunula na židli, protože fatboy hrozně šustil a vždycky jsem se do něj zabořila a nemohla jsem ven. Zvládla jsem zase deset otázek, pořád mám nějaké v zásobě, ale klidně se ptejte dááál a dáááál.

To na začátku vážně nebylo naschvál. Ze sešitu ve kterém mám napsané otázky mi vypadl vlepený lísteček a já ho tam honila po podlaze. Co ještě dodat: ignorujte moje vlasy, obzvlášť ten pramínek, co mi tak připitoměle trčí po straně. Vzadu za mnou můžete vidět mojí nástěnku a pracovní stůl se štosem SHI-teamů. Ta nástěnka je miniaturní a to, co vidíte je konstrukce papírů na papírech, takže čekám, kdy se mi nástěnka strhne ze zdi.

Odkaz, kde můžete klást další všetečné dotazy je zde.

Žblepty šblept

18. července 2013 v 23:19 | Dyamirity |  Moje výšplechty
Po dlouhé době zase nějaké to požvatláváníčko z mého života.

Ouky douky, přípravy na tábor jsou v plném proudu a já pomalu ale jistě začínám panikařit. To je možná ten důvod, proč jsem si dneska koupila kilo Sinyminýs a poslední týden trávím paření Merlin hry a online Pokémonů. Ano, to jsou prázdniny alá Dyamirity, která letos bude dělat řidičák. Skořicové lupínky a kompletování sady prvních 150 pokémonů.
Dneska jsem si byla pro potvrzení u doktorky, že nejsem blázen s leprou, tudíž, že můžu pracovat s dětmi, potažmo jídlem. Což v tomhle slovním spojení zní trochu jako epizoda z Hannibala, ale co se dá dělat.Vyplázla jsem za ten kus růžového papíru stopade a všem je podle všeho jedno, jestli zítra onemocním dýmějových morem, hlavní je, že mám potravinářský průkaz, tudíž jsem zdravotně nezávadná.
Navíc jsem si dnes byla vyzvednout svůj kostým na tábor, který je (světe div se) zářivě oranžové kimono s proužkovaným páskem. Ano, je oranžové, ano, vypadám v něm jako mandarinka, ale mám kimono a jsem spokojená. Téma našeho tábora je Cesta kolem světa za 80 dní a každý z vedoucích zastupuje jednu zemi. Já jsem překvapivě zvolila Japonsko a konečně budu moct zužitkovat tu svoji obsesi a jestli si myslíte, že celých čtrnáct dní nebudu trousit yaoi narážky, potomse šeredně pletete.
Co mě nejvíc stresuje, je fakt, že na táboře budeme spát ve stanech, protože máme plno a nejsou volné chatky. Ve stanu. Čtrnáct dní. Ugh. Jestli se mi tam uprostřed noci vplazí zmije nebo žába nebo jezevec, ať si mě nepřeje, protože když jsem nevyspalá, jsem nevrlá.
Jinak, co se týče prázdnin, jak už jsem řekla, trávím je zalezlá u počítače, popřípadě jízdou na bruslích. Žádné divoké pařby, žádné mejdany, žádné koupaliště. Ne. Můj společenský život se zúžil na dvě přespávačky a jedno letní kino, přičemž ta jedna přespávačka se konala u Hatey a... kdo by to byl řekl, že se rozednívá tak brzo. Ale o tom zase jindy (protože o to bych vás přece nemohla ochudit). Měla bych psát, měla bych kreslit, ale ani jedno nedělám, protože mi chybí chuť, motivace a vůbec, nejraději bych si zalezla někam do rožku, tak zůstala a už nikdy nevylezla.
Njěka jsem se rozkecala, měla bych psát deníčkové články častěji, abych vás nezahltila, jako to právě dělám teď. Je vidět, že jsem dlouho nic nepsala, jedu jako sekretářka, klep, klep, klep, klep, klep.
Přemýšlím, co vám sem dám, až budu na táboře. Včera jsem natočila další díl výslechárny (ano, je to tak), takže tu sem dostanete, navíc zvažuji, že se s vámi podělím o jednu ze svých starých povídek... je hrozná, ale zase se jedná o srdeční záležitost. Taky vám sem asi hodím další SHI-team, i když není vystínovaný. Prostě vám bdue muset stačit, hehe.
Nuž nic, budu končit, ať ještě stihnu chvíli psát Two Week. Papa, dobrou noc a nezlobte se na mě.

Dya-chan

Letní zábava

18. července 2013 v 12:11 | Dyamirity |  Galerie
V zájmu vlastního duševního zdraví by mi někdo měl zakázat přibližovat se k jakýmkoliv doolmakerům. Protože pak vznikne něco takového. Ano, našla jsem jakýsi doolmaker, kde si můžete vytvořit vlastní scénu ze school anime. A co mě nenapadlo, udělala jsem si z toho scénky z Disturbing Dreams series a z holek jsem velice nenápadně vytvořila naše známá ukata. A protože jsem nad tím strávila spoustu času, který jsem mohla využít mnohem, ale vážně mnohem, mnohem lépe, musím se podělit. Prosím, vemte v potaz fakt, že letos budu dělat řidičák a trávím prázdniny tvořením anime postaviček.

-Sparkless. Ritsuka špicluje na svého staršího bratra a Nanamiho, kteří cukrují i když by neměli.-

-Marionette. Shimeji a Remyuu se zase kvůli něčemu nepohodli. Jako obvykle.-

-Two Weeks. Zleva: Yoshiaki, Ren, Karasu, Hiroomi, Kyouko. Tady to vypadá, že Kyouko do Hiroomiho hučí něco ve smyslu: Podívej, jak je Ren pěknej a oblíbenej, koukej, koukej, Hiroomi, už ho miluješ? Navíc Ren má na tváři náplast a Hiroomi nemá správnou barvu vlasů...-

-Echoes. Midori je sladký jako cukrkandl, ale na Sakuragu to dojem vůbec nedělá.-

Měla bych psát. Nebo kreslit. Nebo se připravovat na tábor. Ugh.

EDIT (23:03, 18.7.): Odkaz na doolmakery je zde. Abych vás vyvedla z omylu, tohle jsem skutečně nekreslila já. Jen jsem si to vytvořila ve hře, takže mě prosím nechvalte za kresbu, ať se necítím provinile, ano?

Sparkless - Kapitola 30.

16. července 2013 v 16:22 | Dyamirity |  Sparkless
Holahej, nová kapitola Sparklesse. Netvařte se, že jste to nečekali.
Tohle léto nějak utíká a já jsem neudělala vůbec nic. Vůbec nic s velkým V. Budu na tom muset zapracovat.


"Jak se cítíš, Nanami?"
"Jako kdybych se měl každou chvíli pozvracet."
"To je normální. To ta nervozita."
"Moc mě to neuklidnilo, ale díky."
"Pamatuj, jsou to tví rodiče. Neublíží ti. Alespoň ne moc."
"A to mě má uklidnit?!"
"Mohlo by."
"Víš co? Já jdu raději zvracet."


Kdopak jsi?!

13. července 2013 v 16:19 | Dyamirity |  Moje výšplechty
Blbne mi blog, takže jestli se tenhle článek nepublikuje, budu skutečně zuřit.


Okej, okej, tohle je buď super super náhoda anebo... žeby osud?
Tenhle komentář mě dost vyděsil a samozřejmě jsem hned začala přemýšlet, kdo by to tak mohl být, protože... kdo bydlí u nás v domě, kdo by mohl eventuelně číst moje povídky? No a došla jsem k závěru, že si pořád nejsem a já to chci vědět, protože prostě chci! Show yourself!

Ne, vážně jsem docela zvědavá, protože otaku jsme v Žatci asi čtyři a chtělo by to naši komunitu trochu rozšířit, takže se přiznej! Kdo jsi! Nade mnou bydlí moc lidí, abych všechny obcházela s psíma očima a ptala se jich!