Září 2012

FPR směska

30. září 2012 v 20:54 | Dyamirity |  Galerie
Pamatujete takový ten obrázek jedenácti včemi barvami zářících postaviček?
A vybavíte si jméno díla z kterého pochází? Já vám napovím. Je to FPR.
A abyste se mohli popást na mých komiksových začátcích, rozhodla jsem se pochlubit s několika obrázky právě z FPR. Upozorňuji, že tohle jsou ukázky už z druhé verze, která je datována zhruba do roku 2009, tedy do stejného období jako SHI-team volume 4-5. První verze byla z roku 2007 a... tu mám zamčenou v šupleti psacího stolu a jen se na to podívám s pocity jistého studu. Ale nějak jsem začít musela.
Takže se kochejte postavami, které jsou asi stejně propracované jako hrdinové nových českých večerníčků.

-Moje proměna. Fire power rock. Často jsem střídala způsoby vybarvení. Někdy jsou červené kšandy, někdy podklad...-
Zbytek vám sem dám raději pod perex, abych si nespamovala hlavní stránku.

Sparkless - Kapitola 20.

30. září 2012 v 20:24 | Dyamirity |  Sparkless
Tak a jsme přesně v půlce Sparkieho. Tohle je moje oblíbená kapitola. Homurovi odjedou na víkend a nechají své děti včetně Nanamiho doma samotné. Bylo by to velice vhodné pro nějakou yaoi akci, to by ovšem doma nesměli zůstat i Seijiho sestřičky. Tak mě napadá, že Ritsuka a Kyouko fungují jako takový pás cudnosti, nezdá se vám?
No, ale nebudu vás zdržovat. Hezky se pusťte do čtení, ať už je to poprvé nebo po dvacáté ♥


Buďte tu hodní!"
"Ano, mami."
"Poslouchejte Seijiho!"
"Ano, mami."
"A hlavně zavolejte, že jste v pořádku!"
"Ano, mami."
"A ne, že si některá z vás začnete se Shirogane-kunem!"
"Mami, proč říkáš některá, ale koukáš na mě?!"
"Promiň, Seiji, za to může Ritsuka!"
"Bože můj, proč nejsem jedináček?"

Veledílo

27. září 2012 v 22:56 | Dyamirity |  Galerie
Možná, že jsem to tady nezmiňovala, ale mám rozdělané Veledílo.
Není to Veledílo jako veledílo typu Mony Lisy, ale Veledílo typu Achmůjbožekdemátenpapírkonec?!
Do sálu naší úžasné ZUŠky se totiž instalovala nová nástěnka (místo závěsu, který zabraňoval ozvěně, tudíž když tam teď někdo na něco hraje, zní to tam jako v jeskyni) a naše skvělé vedení si vymyslelo, že tam musí být nějaký velký obrázek a takové ty kecy okolo. No a kdopak tam nějakou tu výzdobu udělá? Samozřetelně výtvarné oddělení.
A kdo přesně z výtvarného oddělení to udělá? Samozřetelně Dyamirity, protože ta je vždycky tak ochotná, nadšená do práce a sedí tak hezky na ráně v první lavici.
Nuž a tak jsem skončila s papírem, který má 4x1,2 metru, platem olejových kříd a návrhem jakési abstrakce, která byla potřeba překreslit asi v padesátinásobném měřítku.
Jistě, nedělám to tak úplně sama. Ještě tams tím pomáíhá jedna holka, ale ta se pořád vymlouvá, že s džakondama kreslit neumí. Ale třeba ve středu jsem tam byla na férovku sama.
Má to hned několik nevýhod.
1) Musí se to kreslit v leže a na ledové podlaze. Ve středu už jsem si prozřetelně přinesla prostěradlo, abych neumrzla a neuhnala si zánět ledvin.
2) Ten formát! Je to tak strašně moc veliký! Jendotlivé barevné plochy mají velikost třeba jedné A4 a já to musím udělat jednolitým přechodem žluté a bílé.
3) Prach. Protože i když jsou to OLEJOVÉ křídy, nejsou tak kvalitní jako dřív a vážně práší. Vzhledem k tomu, že jsem začala žlutou, mám teď absolutně, ale tím myslím ABSOLUTNĚ všechno zadělané žlutým prachem.
4) Izolace. Nemůžu to totiž dělat ani ve třídě, ale musím si to Veledílo rozložit do chodbičky mezi třídami, kam se jen tak tak vejde. No a tam se mi pořád někdo courá. Buď rodiče, jejichž děti si v šatně zapomněli přezůvky, nebo samotná učitelka, která potřebuje jít do sborovny. Udělala jsem jim tam velice funkční můstek z pomocných papírů, ale nejvíc to rozsekal učitel na žestě, který tam přišel, trochu zaskočený, co to tam dělám (jako každý). Okamžitě na něj spustím:
"Jděte po zelených papírech a nešlapte mi na to!"
Učitel se velice pozorně rozhlédl a přeopatrně přešel na druhou stranu... po to výkresu. Tak jsem si řekla: okej, asi mě nepochopil. Cestou zpátky už mě snad poslechne. A myslíte, že poslechl? Ale kdepak! Zase mi přeběhl přes štvrtku. Stejně jako moje sestřenice, která si v šatně zapomněla boty, vpadla mi tam, přeběhla mi po celé délce výkresu, čapla boty a zase zpátky.
Nuž, ale nebudu tu déle kecat, podívejte se na pár fotek, které mi pořídila Kikina, abych se o to s vámi mohla podělit.

Žlutou část už mám skoro hotovou.

Sparkless - Kapitola 19.

23. září 2012 v 20:42 | Dyamirity |  Sparkless
Nějak mi to tady stagnuje, tak se hodím kapitolku Sparkieho. ♥
V téhle kapitole se objevuje i Aiiro. Aiiroooo! Moje obsese vůči Aiirovi se podezřele stupňuje.
To asi není normální být zamilovaná do fik- a nebo víte co? Nechte to být.

"Aiiro, kde bych si to mohl vyzvednout?"
"Áá, Homura-senpai, už jsem myslel, že se neozveš! Kde teď jsi?"
"Stojím na rohu šesté ulice. U náměstí Kyoushoku!"
"Dostaneš se za patnáct minut k parku? Mám svoje plány, ale udělám si čas!"
"Díky moc. Budu tam."
"O tom nepochybuji!"

Tanyny, tanyny

20. září 2012 v 21:32 | Dyamirity |  Moje výšplechty
-Ano, je to tak, zítra mě čeká první hodina tanečních-

(Člověk většinu svých emoce vyjadřujících gifů ocení až ve chvílích jako je tahle)
Zatímco většina mých vrstevnic se nemůže dočkat, já, jakožto rozený nerd, se té akce dosti děsím. Už jsem byla donucena koupit si boty na nechutně vysokém kramfleku, v nichž se potácím po bytě a zakopávám o všechny prahy, takže se nechci vidět někde na ulici. Také k mým jediným (proklatě krátkým) šatům přibyly dvoje další, jedny vypůjčené od Fuchs a druhé od tetičky. No, tak celkově jsem z toho nadšená.
Naštěstí mám alespoň tanečníka a to ubohého kamaráda z alternativní třídy, tj. z druháku, kterého jsem rekrutovala ještě vloni v panickém strachu, že na mě nikdo nevyzbyde. Je to jeden z mála kluků, kteří jsou o dost vyšší i když budu mít ty zatracené podpatky. Jen doufám, že mi nepodupe nožičky.
Ještě hůř než já to snáší Hatey, která je z tanečních dost zoufalá.
Už zvažovala, že si zlomí nohu a poslední dobou se upnula na možnost, že ji sami vyhodí, když ji načapou jak chlastá. To já ovšem nemůžu dovolit, protože jinak bych tam na kyselé ksichty a zdeptané poznámky byla sama a to bych vážně nechtěla. (A jen tak mimochodem, Hatey, máš u mě pořád vroubek. No řekněte mi, kdo jiný si jede kupovat šaty a přiveze si z Práglu i naprosto boží conversky? Navíc doktorovsky běžové.) (I když mi alespoň ušetřila dilema až si je budu kupovat já. Váhala jsem mezi Doktorovo béžovými a Aiirovo žlutými.)
Ale to jsem trochu odbočila.
Zpátky k tanečním.
Víte, já bydlím na jednom konci města a sál, kde se lekce budou konat jsou skoro na druhém konci, takže budu muset vždycky prosit rodiče, aby mě tam vozili a nebo se vtírat do auta kamarádkám. Navíc ten sál se jmenuje Moskva. Chápete to? Člověk by řekl, že po pádu režimu to přejmenují, ale ne, my máme pořád kulturák se jménem Moskva. Už vážně chybí jen rudá hvězda nad vchodem. Navíc je to sál na zblití. Bohužel je to jediné místo, kde se v Žatci dají pořádat maturáky a takové podobné záležitosti. Takže mám dva roky, abych mohla Moskvu podpálit a my si mohli maturák zorganizovat někde jinde.
Už budu pro dnešek končit.
Právě jsem skončila několikahodinový referát o Husovi a jsem z něj krapet vyšťavená. Letos jsem se totiž na učení vrhla s překvapivým enthusiasmem a dokonce si i dělám úkoly.
Zastřelte mě prosím někdo.
Hned.

Dyamirity

Poznámky k XIV. volume

7. září 2012 v 14:57 | Dyamirity |  Poznámky XIV.
Už tu zase dlouho nepřibyl SHI-team... tak jsem si to prcházela (a třídila rubriky, což by mi technicky vzato mohlo usnadnit dost práce) a zjistila jsem, že mi tu chybí poznámky k čtrnáctce. A šestce, což si budu muset dohledat. Snad jsem je jenom někde špatně zařadila.
Pokusím se sem zase nějaký ten SHI-team přidat, tak nade mnou nelámejte hůl.
Co se týče čtrnáctky:
Úplně živě si pamatuju, jak mi ji vloni zabavila profesorka asi měsíc před koncem školy a odmítala ji vrátit. Vztekala jsem se všude možně, stěžovala si u třídního, ale ona se na mě vždycky jen podívala a řekla mi něco v tom smyslu, že mě to naučí dělat v hodině to, co mám. Hahahaha. Ha. To určitě.
V tomhle volume bylo spoooustu Aiira. Spoooousta Aiira a jeho nové bundičky, kterou už nesundá. A taky Sanity, ta obludka, kterou Hatey strašlivě nesnáší.
Ale co vám tady budu předvádět, vzhledem k tomu, že už mám zveřejněnou kapitolu dalšího volume, nějaké to napínání asi nebude potřeba. Tak se pěkně těšte na 58 kapitolu a buďte trpěliví.

Dyamirity

Disturbing Dreams smečka

3. září 2012 v 16:33 | Dyamirity |  Galerie
-Sparkless, Marionette, Two Weeks a Echoes-
--Bez jiskry, Loutka, Dva týdny a Ozvěny--


Tak jsem se po dlouhé době dostala k tomu, abych dokončila další obrázek.
Tentokrát je to má banda z DD, hlavní páry všech čtyř povídek. Náčrtky tohohle obrázku mám už dlouho, ale konečně jsem ho realizovala.
Obrázek je barevně sladěný podle toho v jakém ročním období se příběh odehrává. Sparkless v zimě (modrá, Marionette na jaře (zelená), Twoo weeks v létě (žlutá) a Echoes na podzim (červená). Dlouho jsem váhala jak s pozadím a nakonec jsem se rozhodla pro tuhle mazanici. Alespoň jednou je to něco jiného. ♥
Komentujte, jak se vám líbí.

Dya