Titulek momentálně nedostupný

31. května 2012 v 20:53 | Dyamirity |  Moje výšplechty
Zřejmě to začnu dělat jako Scratch a místo titulků budu psát jen čísla. Ono to má svoje kouzlo.

O čem budu mluvit dneska? Mám asi tři miliardy věcí, o které bych se ráda podělila, ale zaprvé některé nejdou vyjádřit slovy (když něco vyprávím, strašlivě u toho gestikuluju a dělám ksichty a u jiných byste usnuly, protože to, co je super vzrůšo pro mě, pro vás by nebylo ani náhodou. Ale dneska je hlavní téma:
TÁBOR!

Říkáte si Ale no tak, na táboře byl každý... ano, já tam byla. Desetkrát. A to nezaokrouhluju, aby to znělo hustě. Vážně na tábor svého srdce Ranč v Údolí poblíž Ošelína jsem jela během svého života desetkrát. Na oficiální léto. Moje teta totiž chodila s majitelem, takže jsem tam byla pečená vařená. Ale i když se rozešli, pořád jsem zůstala Ranči věrná.
A byla jsem rozhodnutá jednoho dne jet i jako praktikantka. A hlavně se mě na to každý , kdo mě znal, včetně kuchařky, která je majitelova maminka, strašně milá paní, která mě zná asi od šesti, ptal. A letos... here I am.
Zítra jedu na školení. Yeaaaah!
Byla s tím spousta problémů, protože nám přišel mail a já jako největší borka ho smazala, protože jsem myslela, že je to spam. Naštěstí Lenča, kámoška s kterou tam jedu, mi dala vědět. Potom tam psala maila, kde se ptala na takové vcelku důlěžité informace. A odpověď nikde. Čekáme týden, dva... až včera jsme začaly trošku nervóznět. Já už téměř panikařit. Naštěstí hlavní vedoucí jí dneska napsala a my si mohly oddechnout.
Víceméně.
Ještě nás zítra čeká několikahodinová cesta vlakem a pak pár kiláků od nádraží až do tábora. Ale vážně se tam těším. Nebyla jsem tam teď dva roky a strašně mi to tam chybí.
Navíc, i když jsou vedoucí úplně zničený (jeden vedoucí k nám jednou přišel o polední klid do chatky a bez pardonu nám tam usnul), vždycky tam maj strašnou srandu =D Tak uvidíme.
Navíc potřebuju inspiraci do další série povídky Disturbing dreams. Vlastně tam jedu i kvůli vám!
Nuž, uvidíme, jak to dopadne. Kdyžtak v létě na dva týdny zmizím a vy mi povinně budete psát do vzkazníku, abych si tam měla co číst =D

Dyamirity
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 1. června 2012 v 18:40 | Reagovat

Jedinej tábor, na kterym jsem kdy byla, byl čtrnáctidenní jazykovej tábor ve Francii ... a ejhle, letos bych taky měla jet na dva tejdny krotit dětičky, jsem na to zvědavá :D

2 J. J. | Web | 3. června 2012 v 15:52 | Reagovat

Příznám se bez mučení, slovo "tábor" je mi naprosto cizí. Rodičové neměli nikdy potřebu mě někde na nějaký tábor posílat a mě se taky nikam nechtělo. Koneckonců, já svůj les a louku a prázdninový dobrodrůžo měla všude kolem sebe, sotva jsem přešla práh našeho domu směrem ven. Toliko k vesnici. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama