Rozhovor : Hate

2. srpna 2011 v 18:23 | Dyamirity |  Oblíbené stránky
A máme tu první ze série rozhovorů, pro které budu lanařit nic netušící, nevinné blogery. Nevím, proč jsem tak najednou zatoužila dělat rozhovory, ale asi se ráda šťourám lidem v soukromí.
Dneska začneme s mou drahou Hate-senpai, jejíž jméno tady padlo možná víckrát než moje .... dobře, to asi ne, ale zmiňuju jí často a to proto, že funguje jako moje studnice a pomáhá mi s čím může/čtěte: se vším.

Upozorňuji, že my dvě umíme udělat panoptikum z čehokoliv a tento rozhovor probíhal na ICQ.

ROZHOVOR S HATE



*Hate sedí v koženém křesílku, tváří se nadutě a čeká na první dotaz*

Ehm, zdravím, vy v tom koženém křesílku. Tak začneme nějak, aby náš komplikovaný vztah pochopili i čtenáři. 1.) Jak jsi přišla ke svému jménu a jak jsme se stali spřátelenými blogy?

K mému jménu se váže velice složitý, srdceryvný a poutavý příběh, kterej vám ale neřeknu, haha. Ale můžete z něj usoudit, jak jsem příjemná a milující osoba. S Dyamirity se známe osobně a chodíme spolu už devět let do třídy a obě máme blog, takže to spřátelení přišlo tak nějak samo.





*Z tohohle se toho čtenáři moc nedozví, nemyslíš, Hate-senpai?* 2.) Z uměleckých odvětví jsi zvolila hudbu. Můžeš nám osvětlit, jaký máš k ní vztah, popřípadě oblíbené kapely a tak dál?

*to už je jejich smůla* No, hudba je něco, díky čemu zatim nebyla potřeba uklízet zbytky mýho těla z kolejí. Takže jí mam radši než většinu lidí (všimněte si tý většiny). Oblíbená kapela rozhodně Children of Bodom, jak Dyamirity ví, protože jí o nich - a hlavně o jejich frontmanovi - pořád melu, až se divim, že už z toho nemá hlavu jak meloun. Dvakrát jsem na nich byla, mam jejich tričko, cédéčka, autogram a chystam si jejich fotkama naprosto vytapetovat školní skříňku, takže jsem mírně fanatik. Jinak obecně žeru Metal, dál například Nightwish, který mě k hudbě dostali, Sinergy, Korpiklaani, Sonata Arctica a tak dál.

*Nemám hlavu jako meloun, protože ti to oplácím Gerem* 3.) Kromě hudby i píšeš a to většinou parodie. Můžeš čtenářům osvětlit, proč tak ráda paroduješ? A můžeš jim třeba i přiblížit nějakou svou práci? *ďábelský úšklebek*

Mam sice doma nespočetný kvanta popsanejch sešitů, hlavně z dob kdy jsem byla mladší, ale teď už moc nepíšu. Pár parodií mam na kontě, a to na Eragona a Piráty z Karibiku. Psala jsem to už před pár lety a když si to teď pročítam, kolikrát se stydim za to, co jsem to sakra splácala, ale to je fuk. Asi mě jen baví si ze všeho a ze všech dělat prdel, navíc se to snadno píše, člověk nad tim nemusí moc přemejšlet a děj si jen přizpůsobí z originálu. V poslední době spíš s kámoškou pracuju na extrémně ujetejch fanfikcích na svoji oblíbenou a výše zmiňovanou skupinou (žádnej slash, zklamu vás).

*Já zklamaná nejsem, když si vzpomenu na... tamto (čtenáři dostanou odkaz na tamto na konci článku, tebe už mučit nebudu)* 4.) A co bys chtěla dělat do života? Plány, sny?

Já vlastně pořád ještě nevim. Klávesačka nějaký hrozně slavný a natřiprdelní kapely ze mě bude asi jen těžko. Nejradši bych šla na vejšku na nějakej humanitní obor, jenže tam se cpe každej a s uplatněním to taky neni nic moc. Muj vysněnej obor je finština, ovšem do Prahy je prakticky nemožný se dostat a Brno mam lehce z ruky, takže je to těžký. Taky bych se chtěla přestěhovat, protože v našem krásnym městě je to většinou (opět si povšimněte slova většinou) samej debil. Každopádně, bylo by pěkný, kdybych jednou nemusela žebrat na ulici, našla si nějakou ucházející práci a ze zbylejch peněz si mohla šetřit na metalový fesťáky a podobný věci.

*Pro čtenáře: To většinou je tam hlavně kvůli mně, abych ti neutrhla hlavu, viď, že ano?* Ještě se trochu vrátíme. Zmínila ses o slashi, takže automaticky přichází otázka, kterou jsi určitě nečekala... 5.) Jaký je tvůj vztah k yaoi? ~^.^~

*Před tebou člověk nic neutají...* Ááá, sakra! Teď jsi mě dostala. Nevim. Žádný nečtu ani nesleduju (samozřejmě kromě tvýho Sparklesse), ale pokud to neni nějaká NESKUTEČNĚ ODPORNÁ PRASÁRNA (Dyamirity ví, co mám na mysli), ani to neodsuzuju. A některý ty kluci spolu vypadaj sladce, musim přiznat, haha. Ono těžko si na to nezvyknout, když máte ve třídě dvě osoby silně postižený yaoismem. Jo a homofoby nechápu a prohodila bych je za některý ty kecy oknem.

*Shrnu to do jedné věty: Vím, co máš na mysli, může za to Gira (jak já mám tohle prohlášení ráda) a že jsou sladký~!* 6.) Do jaké kategorie lidí by ses zařadila? Optimista, pesimista, introvert, extrovert, flegmatik, cholerik, melancholik, sangvinik, bárbíná, emo...?


Povětšinou těžkej pesimista, ale už o něco míň než dřív, protože kdybych se občas nepokusila na svět podívat z lepší stránky, už bych se tady z toho asi zcvokla. Dále introvert, spoustu věcí si radši nechávam pro sebe a dělá mi problémy se bavit s cizíma a hlavně se staršíma lidma - ani nevim o čem, 99% dospělejch na mě působí jak suchaři ze Sucharova. Jsem asi něco mezi flegmatikem a melancholikem; ne, že by mi bylo všechno jedno, ale protože mam jiný priority než ostatní lidi, tak to tak může často vypadat. A pořád přemejšlim nad nějakejma ptákovinama a žiju radši ve vlastnim světě než tady. Že jsem emo se mi snažila nabulíkovat máma, protože se často tvářim jako bych si sedla na ježka a protože chodim v černejch hadrech, ale jsem metalistka.

*Někdy i mě zaráží, jak protikladné máme povahy... tebe ne? Mám pocit, že se udržuju naživu tím, že svůj spárklící optimismus chladím v tvém pesimismu ~^3^~* Dobře, jedeme dál. Proč mě napadají jen stupidní otázky? Ale co, toje fuk... otázka no. 7.) Oblíbený film, oblíbené jídlo, oblíbená barva, oblíbené zvíře a oblíbený předmět ve škole? (zkus se zamyslet, než mi sdělíš, že škola si zaslouží jen polít benzínem a škrtnou sirkou)


*A víš že máš asi pravdu?* Škola si zalouží jen polít benzínem a škrtnout sirkou. Ale dobře teda, angličtina se přežít dá. Barva je černá. Zvíře třeba tučňák. Co se týče jídla, Garfield to vystihnul přesně - chuť jídla se měří na kalorie, takže čim víc je to nezdravý, tim větší je pravděpodobnost, že mi to bude chutnat. Na televizi se skoro nedívam, když už, tak spíš na seriály, hlavně britský sitcomy alá Červený Trpaslík. Když už bych musela vypíchnout pár filmů, tak Piráti z Karibiku, Star Wars, adaptace na knížky Terryho Pratchetta, Svatý grál od Monthy Pythonů, Equilibrium a Heavenly Creatures.

8.) Vyber jednu zemi, kam by ses přestěhovala za předpokladu, že Česko by bylo zničeno atomovým výbuchem. A proč zrovna Finsko?

Tse, ani mě nenechá odpovědět na první otázku a už mi klade další. Co kdybych řekla Ameriku, hm? Dobře, tak neřeknu... Proč Finsko? Je to taková moje vysněná země. Miluju finskou muziku, pochází odtamtud většina mejch oblíbenejch kapel, mam ráda finštinu (už se ji i učim, ale nic moc zatim neřeknu) a mimo jiné tam maj i nádhernou krajinu, spoustu lesů a jezer a několikrát bylo Finsko v různejch průzkumech označený jako země, kde je nejvyšší životní úroveň.

*Hehe, osidlujeme jen země z nejvyšším životním standartem. A kdybys řekla Ameriku, asi ti prolezu skrz počítač a změřím teplotu* Otázka číslo 9.) Co ti dokáže zkazit náladu, popřípadě tě vytočit k nepříčetnosti?

Myslim, že jednodušší by bylo se zeptat co mi ji nezkazí a pak to odečíst od toho všeho ostatního, co na světě existuje, ale dobře. Spolužáci, pavouci, náš třídní a spousta dalších členů profesorskýho sboru, blonďatý krávy (nic proti lidem s blond vlasama, pro mě je blonďatost stav mysli), nedostatek inspirace, když po mně někdo něco chce, když se někdo opováží mě vzbudit před jedenáctou, když má někdo blbý kecy na moje kamarády, na mojí rodinu nebo na mojí hudbu a když je někdo vygumovanej jak náčrtek na výtvarce. Jo a ještě když se mi někdo snaží tvrdit, že prej mam dospět.

*oddechla jsem si, když splňuju jen jednu věc...* A už tě nebudu trápit a poslední otázka, taky velice originální: 10) Kdybys ztroskotala na pustým ostrově, co by sis vzala s sebou?

Kolik věcí si můžu vzít?

Dejme tomu čtyři...

Počítač, mptrojku, tričko CoB a svoje podepsaný cédéčko (no jo, jsem šáhlá, to mi nikdo řikat nemusí).

Ouky douky, to bude asi všechno. Díky. Konečně můžu zase přestat psát interpukci...


Dodatek: Tamto nenalezeno. Autorka asi měl dost soudnosti a smazala to...

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bleach Bleach | 3. srpna 2011 v 12:27 | Reagovat

:D:D:D Vy ste fakt dobrá dvojka :D Budeš robiť rozhovor aj s Girou? Aj to by asi stálo za to :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama