Červenec 2011

Úvod

30. července 2011 v 15:46 | Dyamirity |  Sparkless
-Slibovaný úvod ke Sparklessovi. Pohodlně se usaďte a vytáhněte popcorn!-


Název: Sparkless

Autor: Dyamirity
Žánry: komedie, shounen-ai, romantika, akční (dejme tomu)
Počet kapitol: 40
Stav: hotovo
K přečtení -> ZDE

Bylo, nebylo...
nebo spíš, byl, nebyl. Řeč je o sedmnáctiletém studentovi střední školy Midoriaki, který se jmenuje Homura Seiji. Homura je v podstatě normální puberťák. Dobře se učí, pokouší se se udržet na uzdě rodící se pubertu svých mladších sester... jediný problém je, že Homura je rváč. A to prvotřídní.
I když se pokouší bitky nevyhledávat, ony si vyhledávají jeho a jemu nezbývá nic jiného, než se každému vyzivateli postavit, aby si udržel svou hrdost. To ovšem zapříčiňuje, že jeho spolužáci se od něj drží ze strachu dál. Z Homury se proto během let stal apatický a společnosti se vyhýbající samotář bez přátel.

Harry Potter maratón

26. července 2011 v 21:59 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~Aneb Dyami a grupa kámošek se snaží trhnout rekord v čemkoliv~


Víte, už dlouho jsme s kámoškami plánovali menší oslavu. A konečně se nám povedla. Měla to být obyčejná přespávačka s filmem, ale nějak se nám to zvrtlo a my se rozhodly udělat si menší Harry Potter maratón. Začínaly jsme v pět odpoledne a spát jsme šly v pět ráno. Ale k tomu se dostaneme později. Teď od začátku.
Varování: Tento článek může obsahovat známky slashe na Harryho Pottera.

Pro začátek vám dám radu. Nikdy, ale NIKDY, NIKDY, NIKDY NEČTĚTE SLASH NA HARRYHO POTTERA, POKUD SE HO CHYSTÁTE SLEDOVAT CELOU NOC. Protože jinak i o vás vaše ne-až-tak-úplně-yaoistkické kamarádky budou myslet, že jste buď za a) blázen (můj případ), b) úchyl (pokud neví, že jste yaoistka). O mě to naštěstí ví a mé záchvaty velkoryse přehlížely. I ten obří epic fail, který jsem chytila, když se poprvé objevil Wood. Za toho Wooda může Taylor a její zákeřný článek o páru FlintWood. Myslela jsem, že umřu, protože ten herecf je tak ukeidní a ta povídka byla tak výborná, že... no, nebudeme to rozebírat do detailů.

Jak už jsem řekla, začaly jsem v pět odpoledne a to dílem číslo jedna, jídlem jak pro větší somálskou vesnici a mojitem. Jídlo po chvíli ubylo, mojito taky a jen Harry Potter zůstal. První díly jsme prokecaly, protože jsme se všechny čtyři dlouho neviděly a hlavně, protože je známe nazpaměť a herci ještě nejsou fešáci.
Druhý díl si vůbec nepamatuju, že běžel, třetí jsme přeskočili, protože ten nás nějak nebaví a šli jsme na čtyřku. A tam to přišlo. Robert Patizón, když byl ještě vcelku hezkej. Nezkaženej Stmíváním. Přiznávám se, ale většinu filmu jsme procivěly na něj.

-Co se stane v Tajemné komnatě, zůstane v Tajemné komnatě... hehe... ale tenhle pairing se mi nelíbí... Draco je totiž uke, uke ukeidní z Uketovic!-
Po čtyřce přišlo venčení Týnina psa (kdy jsme si to štrádovaly po celém sídlišti v pyžamech (za světla, kde nás každý zná, jen tak mimochodem) (já měla své velice sexy pyžamo se želvičkou), pak rohlík se sýrem a přestěhovaly jsme se Týně do postele. Podotýkám, že jsme v ní byly ČTYŘI a vešly jsme se, jelikož má palandové letiště (*tiše závidí*).
Můžu říct, že touhle dobou už jsme byly naprosto mimo, probraly jsme všechna možná i nemožná videa, obrázky, co na netu o HP jsou, zdrbly jsme herce, pairingy (hehe...) a vrhly jsme se na pětku.
Chcete něco vědět?
Draco je HAWT! Velice, ale opravdu velice HAWT überbishík! <- Musím zjistit, kde se vzala má nepochopitelná obsese na blonďáky. Ne, nemluvím o Kakoichim, Takibim, Shizuovi, Junovi, Owenu Wilsonovi, Gunjim a... potřebuju doktora...
Ale zpátky k Harrym Potterovi. Zatímco jsme utíraly slinu pokaždé, když se tam Draco vyskytl v tom svém sexy roláčku, otočily jsme se 90° a zaujaly pozici, v které to velice svádělo ke spánku, ale jelikož já neviděla šestku ani sedmičku, byla jsem rozhodnuta zůstat vzhůru. Já, která když nemá svých osm hodin spánku, je nepříjemná jako... přirovnání doplňte sami.
Během šestky, kdy nám vytuhla Lucka, jsem strašně otravovala Týnu a Kikinu, protože jakožto poctivý čtenář, znala jsem příběh dopředu. Ale stejně mě trochu (víc) zklamala. Hodně to odflákli, jen co je pravda. A navíc mi strašně pila krev Levandule. Vám nevadila? Byla úplně hrozná... další krysa do sbírky!
No a u šestky jsme vlastně skončily. Jak jsme zalehly (v pět hodin ráno, kdy už svítalo), usnuly jsme jak zabitý. A vstávaly jsme v devět, kdy nám všem bylo blbě. Ale pokud vím, nikdo nezvracel. =D
(Poznámka na okraj: Proč se mi tu noc sakra zdál yaoi sen? Dakší yaoi sen... a mimo jiné s pairingem IchigoRenji?)
Ještě štěstí, že já a Lůca od Týny bydlíme každá asi sto metrů, takže jsme došly vcelku v pohodě. Kikinu pořád podezřívám, že usnula po cestě, ale nevím jistě =D
Ale co víc k tomu dodat? Že ještě ten den jsem zkoukla Harryho Pottera sedmičku a druhý díl jsem načala. Všimli jste si, jak je Neville v sedmičce sladkej? A ten herec... (*jde si dát studenou sprchu*)
Víte, proč tohle píšu? Zaprvé, abyste věděli, jaké jsem zvíře, zadruhé, abyste se pobavili a zatřetí, abych si to paamtovala. Jednou si to budu číst a smát se tomu.... i když je fakt, že se směju už teď.

A na závěr ještě jedno video, které jsem poprvé viděla na přednášce o slashi u Nagat. Je to vážně luxusní a pokud se díváte na film a vzpomenete si na něj, nemůžete to zvládnout s vážnou tváří:

*už zase na to kouká a válí se smíchy*

-Fan of Slash- Dyamirity

Kapitola 48. : Home sweet Tamayori

24. července 2011 v 14:50 | Dyamirity |  Kapitola 48.
Tak a jsem tu. Už jsem myslela, že to nestihnu, protože dnešek mám trošku zmatečný. Ale jsem dobrá, takže se mi to povedlo. Tohle je první po-Kakoichi kapitola a z nějakého důvodu jsem si jí strašně oblíbila. Možná kvůli úvodnímu obrázku nebo tomu, co se stane v ní =D Pokud vás zajímá název, Tamayori je domovské město SHI-teamu a jak jsem zjistila, většiny mých příběhů. Ve skutečnosti neexistuje, ale mělo by být asi šest hodin cesty od Osaky, jak jsem napsala do Sparklesse. Nevím, co víc dodat. Strašně se mi líbí vzor na Shiřině triku. No nic, radši si pusťte písničku a do toho. Dneska tu máme Ai Kotobu od Deca*27 ♥


To nové vkládání obrázků do blogu je nějaké pochybné....

Dyami's epic fail

23. července 2011 v 10:52 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~Jsem lůzr... alespoň mám ten pocit....~


Tyhle prázdniny stojí za prd. Alespoň mám ten pocit. Pořád pracuju, ale není to vidět. Nejsem schopná napsat těch pár článků na blog. A pořád žeru. Takhle budu na konci prázdnin vypadat jako koule. Navíc už mě ani nebaví bruslit.
Taky tu minulý týden nepřibyl SHI-team a to proto, že jsem nestíhala, jelikož moje sestra mi tu pořád zavázela.
Ale to není to, o čem chci mluvit. Už je skoro polovina prázdnin a já bch se vám chtěla pochlubit hned několika věcmi:

1. Překročila jsem magickou hranici 100 stránek u povídky. Je to povídka Sparkless, kterou sem začnutaky brzo přidávat, ale která je zatím jen na anime-manze. Je to zatím má nejdelší povídka a to jí dělám dva měsíce!
Asi sem pro začátek dám nějaký úvod a popis postav.
2. Mám Gerovo cédéčko! Kdo neví, kdo Gero je, ať se stydí. Je to ten nej-dodejte jakýkoliv superlativ, jaký vás napadne, on takový jen, zpěvák z Nico nico douga. Cédéčko vyšlo před čtrnácti dny a já jsem zase jednou zasurfovala (přiznám se, bylo to zase jednou, když jsem si psala s Hate) a s nosebleedem jsem ho objevila. Ta půlhodinka během níž se mi cédéčko stahovala byla k nevydržení. Ano, přiznávám se, mám ho nelegálně, ale MÁM HO!
Nevím, čím se víc chlubit. Jen z tohohle krátkého článku jsem vymyslela nejmíň tři další články. Takže se těšte a nezlobte se na mě. Jsem poslední dobou nějaké líná.

Dyamirity-chan

Čekejte články: pár recenzí, úvod Sparklesse, článek o Gerovi (já si vás vzdělám, vy barbaři!) a další yaoi šuplíčky... jo a možná vás nechám nakouknout do mých pracovních desek, které jsem si přivlekla domů z výtvarky =D

A ještě jeden dodatek: čtenáři na anime-manze mi už vyznali lásku, slíbili mi mučení, dělají aukce, u koho budu bydlet, byla jsem nazvána bohyní yaoi i bohyní jako takovou a několikrát mi bylo naznačeno, abych Sparklesse vydala knižně. To ale člověku zvedne sebevědomí, to vám povím =D

Working!!

18. července 2011 v 18:35 | Dyamirity |  Anime
-Jedním z mých letních cílů bylo shlédnout anime Working!! Shlédla jsem a píšu vám, kteří jste to štěstí neměli. Takže si připravte popcorn a pusťte se do toho!-


Název: Working!!
Autor: Karino Takatsu
Status: První série - 13 dílů, druhá série ještě nevyšla
Hodnocení: 10/10
Víte, jak jsem se k Workingu!! dostala? Přes yaoi. Ano, je to hrozné, ale je to tak. Rovnice je prostá:
Durarara!! -> yaoi pairingy -> Heiwajima Shizuo a Orihara Izaya -> Daisuke Ono a Hiroshi Kamiya -> Satou Jun a Souma Hiroomi -> Working!!
Suďte si mě, jak chcete, já jsem za to vděčná. Dvojce seiyuu Shizua a Izayi spolupracovali ještě na jednom anime a to právě na Workingu!! A jelikož já si ty dva naprosto zamilovala, řekla jsem si, že to zkusím, i když Satou a Souma jsou jen vedlejší hrdinové.
Bylo to asi to nejlepší rozhodnutí letošního léta!

Jeden rok s Fool's Hell

16. července 2011 v 16:22 | Dyamirity |  Galerie
- 1 rok - 12 měsíců - 365 dní - 192 článků - 44 kapitol SHI-teamu -


(Kakoichi Noboru, Aiiro Jomei, Shiwasu Chidori, Kenji Shiramizu, Kakoichi Ritsu, kachničky - SHI-team,
Michael Morgan - DOOM,
Edward Nightmoore - Echoes (připravuje se)
Ken-chan - Bleach
Pedobear - ???
Dyamirity, Hate - reálné postavy)

Ano, je to tak. Fool's Hell už je tu s námi přesně rok. Před rokem jsem uveřejnila první článek a první kapitolu SHI-teamu. Šestnáctého července je tedy považováno za den založení shi-t.blogu, i když ten existoval už déle, jenomže Hate až 16. dodělala design.
Je to trochu sentimentální. Mé předchozí blogy byly skládky, které jsem zahlcovala nakopírovaným šmejdem, ale FH jsem si vypiplala a starám se o něj jak o vlastní dítě.
FH je deníčkem i galerií, když něco potřebuju, jednoduše to vyzvracím do nějakého článku a vím, že si ho alespoň jeden člověk přečte. Sice nemám žádnou obrovskou návštěvnost a pod každým článkem mi nezevluje desítka komentářů, ale taky se mi tu nevyskytují stupidní reklamy a vím, že čtenáři vážně ČTOU.
Díky FH jsem si našla i svou bandu yaoistek a spoustu skvělých blogů.
A už ho mám rok! Celý rok! Pořád tomu nemůžu uvěřit...
Asi budu plakat...
Původně měl být pouze online stránka pro SHI-team, lae zvrhlo se to a teď zde můžete najít recenze na anime, knížky, yaoi články, můj deníček, povídky, obrázky mimo SHI-team, reporty a fotky... prostě jako kdybyste obrátily vzhůru nohama můj šuplík u stolu.
Navíc jste mohli nakouknout pod slupku mého sarkastického já a zjistit, kdo to vlastně Dyamirity je.
Všem, keří jste sem zavítali bych chtěla poděkovat za veškerou podporu, komentáře a doufám, že Fool's Hell budete navštěvovat dál a najdete zde zase něco, co vás zaujme.

Sentimentální Dyamirity

Háďátko - malba na hedvábí

15. července 2011 v 18:07 | Dyamirity |  Galerie
-Malba na hedvábí. Viděli jste někdy? Ne? Tak se podívejte!-


To co vidíte je má šálička Háďátko asi v polovině výrobního procesu. Jak vidíte, šála je přišpendlená na dřevěný rám, ale k tomu se hned dostanu, jelikož vás velmi zhruba poučím, jak se taková věcička dělá.

Kapitola 47. : Sayonara

11. července 2011 v 22:46 | Dyamirity |  Kapitola 47.
Tadáá! Po dvou týdnech čekání další kapitola. Tentokrát trochu smutná.... odcházíme od Kakoichiho, proto vytáhněte kapesníčky! Omlouvám se, že minulý týden jsem vynechala a i tenhle týden je kapitola v pondělí, ale jaksi nestíhám a to i když mám prázdniny =D Pokud jste četli můj Holiday list, pochopíte.
Ale teď už k SHI-teamu. Minule jsem byla trochu smutná, protože u dvou kapitol, které jsem myslela, že vás alespoň trochu překvapí se neobjevil jediný komentář. To jsem trochu musela zatlačovat slzičku, abych byla upřímná.
Ale vy si pusťte dnešní písničku, jejíž jméno mi uniká a do toho!


Super smexy Kakoichi! Kňááá, Hatey, neumírej!

Tyhle stránky miluju. Kakoichi bez košile.... mňáááu!

☼ Holiday list ☼

9. července 2011 v 19:31 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~Holiday list... co je to? To je seznam věcí, které chci udělat o prázdninách!~


  • Dopsat Sparklesse
  • Dokreslit SHI-team volume 14 a 15
  • Přeložit alespoň dvě volume Koisuru Boukuna
  • Zkouknout anime: Durarara!
  • Zkouknout anime: Working!!
  • Zkouknout anime: Soul Eater
  • Přečíst alespoň dvě knížky z povinné četby
  • Nazpívat alespoň jeden cover od Nico Nico
Čekala, jsem, že můj seznam bude delší, ale když si to tak vezmu, ono je toho vcelku dost. Budu si to dennodenně číst, dokud se nedokopu to udělat! Držte mi palce, ať to zvládnu =D

Dyamirity

DOOM - Kapitola 15. : Takové menší profesionální tajemství

6. července 2011 v 10:22 | Dyamirity |  DOOM
A je tu po delší době opět DOOM. Musela jsem kvůli němu najít flahku, protože verze, kterou mám v počítači končí čtrnáctkou a zbytek jsem psala už jen na zmiňovanou flashku. Naštěstí svůj tvůrčí nepořádek mám dokonale zmapován, tedy když mi ho neuklidí máma, a flashka leží v Fuchsině doupěti. Naštěstí já jsem tvor odvážný a nebála jsem se ji z jejích spárů osvobodit =D Takže tady to máte:

Den otevřených dveří byl vždycky událostí. Dveře se technicky vzato otevřely v osm hodin a rodiče mohli volně procházet celou školou až do tří. Ve třídách zbylo jen málo lidí, protože většina jich byla u svých kroužků a představovala je rodičům.
Nejzajímavější ten den byl vždycky oběd. Studenti se tvářili, jako že se ve skutečnosti nebaví, s kým se baví, ale baví se s lidmi, jejichž rodiče se znají s jejich rodiči, popřípadě s lidmi, s kterými se bavili ve školce a které rodiče považovali za VHODNÉ.
Sparrow vešel do třídy a zjistil, že v ní sedí jen asi osm lidí. Posadil se na své místo a vytáhl z tašky učebnice angličtiny. Brook ve třídě nebyla, protože měla na starost školní noviny. Místo ní si k němu přisedla Sunny. Sparrowa až teď napadlo, že ani ona nepatří do žádné oficiální skupiny, kromě své party kamarádek, z nichž byly všechny členky nějakého spolku. Měl pocit, že Amber třeba hraje v orchestru na cello.
Hodiny byly mnohem volnější než jindy, zaprvé protože jich tam byla asi jen třetina, proti normálu a zadruhé protože jim do tříd pořád courali rodiče. Sparrow byl rád, že jeho rodiče zatím neměli chuť prohlédnout si, jak pracuje v hodinách.

Sparkie a tak dál

6. července 2011 v 10:13 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~Konečně mám skutečnou radost z psaní. A víte proč? Protože čtenáři umí strašně zvednout ego!~

Nejdříc se chci omluvit, že není nový SHI-team. Nějak chybí chuť, ale slibuju, že do konce týdne bude. Te'd se mi tu pořád někdo motá a já na to chci mít klid =D
A teď k tomu, proč jsem tenhle článek vlastně začala psát.
Dřív jsem si psala povídky do šuplíčku a možná jednou za čas jsem je poslala Giře, Hate nebo jsem je dala přečíst našemu milovanému tídnímu, který mi je sepsnul a úplně mi tak zkazil náladu. Ale teď jsem přišla na geniální řešení. Dávám svojí povídku Sparkless na anime-manga.cz. Sparkieho jsem začala psát den před odjezdem do Francie a když jsem se vrátila, byla jsem překvapená poitivními ohlasy. To mě vyburcovalo a já se dala do psaní.
Dnes, o měsíc a kousek později mám na flashce víc jak sedmdesát stran, přičemž to není zdaleka konec, na a-m mám 10. kapitol a... čtenářky mi vyznávají lásku, vyhrožují stalkováním a smrtí, popřípadě bičem (tohle si budu pamatovat, Giro!).
Sparkie je shounen-ai povídka, jejíž začátek vznikl na koleni prakticky bez jakéhokoliv dalšího promyšleného příběhu.
Strašně mě těší, že lidé čtou moje věci a že se jim líbí.
Nevím, čeho jsem chtěla tímhle článkem dosáhnout... fakt netuším =D
Ale to je jedno. Aspoň víte, že mě prázdniny nezabili a hned sem dám další kapitolu DOOMu, co říkáte?

Dyamirity