DOOM - Kapitola 14. : Příběh pokračuje

23. června 2011 v 20:42 | Dyamirity |  DOOM
Zase to tu tleje a nic nepřibývá, tak sem přihodíme další DOOM, co říkáte?
Poslední dobou se věnuju hlavně Sparkiemu, jedné novější povídce, kterou dávám na anime-mangu. Jelikož nejnovější SHI-team mi zabavila zeměpisářka a na jedničku nějak nemám náladu, mám na psaní trochu víc času.
Ale teď už DOOM a... užijte si ho.

Vešli do jídelny. Bavili se o právě skončené hodině fyziky, během které do sebe profesor Alberto nechtěně pustil elektrický proud. To, že spolu chodí ještě nikomu neřekli, ale domluvili se, že to udělají právě na obědě. Fyzika byla poslední hodina, kterou spolu dneska měli.
Došli ke stolu kousek od dveří, kde seděla Sunny se svými kamarádkami.
"Tak ahoj," usmála se a políbila ho na tvář. Sparrow na ní mávl a vyšel ke stolu DOOMu. Moc dobře si všiml pohledu, který na něj vrhali studenti, kteří si toho všimli. Megan, například, seděla s pusou dokořán.
Sotva dosedl, všiml si podezřelého ticha. Nemohl si taky nevšimnout šokovaného výrazu ve tvářích Brook a Ramireze. Morgan a Bennet se tvářili pouze překvapeně.
"Takže jsi to zvládl," podotkl Morgan a znovu se sklonil nad sešit španělštiny, ze kterého se doteď učil. Brook vrhla na Ramireze jakýsi nic neříkající pohled.


"Víš, co to znamená?" zeptala se rádoby znuděným hlasem. Ramirez si povzdechl a sáhl do kapsy. Vytáhl pětidolarovku a s útrpným pohledem ji podal Brook.
"Moje těžce vydělané peníze,"
"Díky," usmála se Brook.
Sparrow jen povytáhl obočí. "To mělo být jako co?" zeptal se, i když předem znal odpověď.
"Vsadili jsme se," odpověděli unisono. "Já tvrdil, že na to, aby ses jí zeptal, nemáš dost odvahy, Brook zase, že jo," pokračoval Ramirez.
"Čekal bych víc loajality, ale aspoň jste se neshodli, že jsem srab oba dva," povzdechl si Sparrow. Brook se ušklíbla a zpražila ho pohledem typu To určitě.
"Prosím tě… naprosto jsem s Ramem souhlasila, ale vždycky vsázím na slabšího. V tomhle světě je větší šance, že se všechno zvrtne a vyhraju," pokrčila rameny a posunula si tmavě hnědý klobouk z čela.
"To jste se všichni shodli, že nemám ani ždibec odvahy?" zeptal se nakonec Sparrow. Bennet si odkašlal. "Já jsem fandil tobě, ale nechtěl jsem se sázet. Přišlo mi to… takový blbý,"
"Díky, Bennete,"
"Bennete! Neuvědomuješ si, že trháš partu? Jenom protože to jednou bude tvůj švagr to neznamená, že mu musíš podlézat," řekla Brook. Bennet se na ní otočil a vrhl na ní tak chladný pohled, že by to zchladilo i sopku. Brook popadla vedle sedícího Morgana a nastavila ho mezi sebe a Benneta.
"Jen si dělám srandu, Bennete! Fakt!" zasmála se nervózně. Z Benneta šel v tom okamžiku vážně strach.
Ten den měl skvělou náladu. Nejen kvůli tomu, že měl od včerejška úžasnou holku, kterou měl vážně rád, ale i večerní zkouška dopadla dobře. DOOM se den ode dne zlepšoval a Ramirezova nová baskytara, kterou pokřtil Sundance, měla výraznější zvuk, než ta stará a výsledkem byla mnohem chytlavější basová linka.
Ani když potkal na chodbě tři čtvrtiny Camelie (chyběl Cameron Evans), které se na něj tvářily jako na něco odporného, co našli pod záchodovým prkýnkem.
DOOM měl před školní soutěží ještě dva měsíce na trénování a jediné, čím si Sparrow nebyl úplně jistý byly písničky. Už to bylo déle, co si pročítal pravidla. Každý účastník musel předvést vystoupení v rozmezí tří až deseti minut. Pokud se jednalo o skupinu nebo zpěváka, musel dotyčný zahrát dvě písničky. A právě to byl Sparrowův problém. Pořád se nemohl rozhodnout, jaké písničky budou hrát.
"Máme Pracovní název, Just to be heard, Shock… a pak spoustu písniček, který jsou napsaný, ale ještě jsme je nezkoušeli," odpočítával Morgan.
"Můžeš tý písničce přestat říkat Shock?" zeptal se Sparrow a vzhlédl od Kathryn. Morgan mluvil o songu, který napsal při prvním fotbalovém zápase. Text dal dohromady už před pár týdny a s DOOMem jí několikrát zkoušeli.
"Když jsi tomu ještě nevymyslel jméno, tak tomu nebudeme říkat Pracovní název II., ne?" přidal se k Morganovi Ramirez a snažil se zabránit Doomovi, aby mu sežral mobil, který mu čouhal z kapsy. Doom seděl na gauči mezi Ramirezem a Bennetem a tvářil se jako opravdový člen kapely. Od okamžiku, kdy ho Morgan našel už značně povyrostl a přibral na kostech trochu masa.
"No PN II. zrovna ne, ale zrovna Shock… to není nic originálního,"
"Taky to mohl být Red Bull," pokrčila rameny Brook. Seděla za bicími a snažila se utáhnout zadní pásek na zelené čepici, který se jí uvolnil.
"No ale stejně. Máme tři ozkoušené písničky. A z toho dvě zahrajeme? Ne, chtělo by to…"
"…novou? Sparrow, ty pořád píšeš nové písničky, protože se ti ty hotový nezdají dost dobrý. Ale to je špatný přístup. Až jednou prorazíme, cédéčko takhle neuděláš," usmál se Bennet a sundal si brýle, aby si je vyčistil.
"Já vím, já vím," povzdechl si Sparrow.
"Ale aspoň nikdy neusnu na vavřínech, ne?"
"Tak jak to jde s přípravou na soutěž?" zeptal se jednoho dne profesor Harris Sparrowa, když mu šel odevzdat domácí úkol z angličtiny. Sparrow pokrčil rameny.
"Nevím, jaké tam použít písničky," povzdechl si a prohrábl si vlasy. Harris se uchechtl.
"Všechny jsou tak dobré, že se nemůžeš rozhodnout?" zeptal se a vrhl po Sparrowovi přátelský pohled.
"Kéž by,"
"Můžu ti poradit, Sparrow?"
Sparrow vzhlédl a pohodil hlavou, aby si z obličeje shrnul pramen neposedných vlasů. Harris se opřel lokty o stůl a propletl si prsty, přes které se na Sparrowa v příštím okamžiku zadíval. Potom si povzdechl a otočil se k oknu.
"Musíš se soustředit na to, v čem jste dobří,"
"To by mě bez vás nenapadlo, pane profesore,"
"Nepřerušuj mě. Pokud chceš Camelii porazit a zachránit tak DOOM, musíš se soustředit na věci, které máte vy a Camelie ne. Napadá tě něco?"
Sparrow se zamyslel.
"Víc než sedm společných mozkových buněk?" povytáhl obočí. Harrisovi zaškubal koutek, ale stále se pokoušel být vážný.
"Ne,"
"Máme o člena navíc," zkusil to znovu.
"Bingo!"
Sparrow nechápavě povytáhl obočí. Rozhlédl se po třídě, jako kdyby tam někde vězelo vysvětlení. Harris si povzdechl, jako by nemohl pochopit fakt, že někdo může mít tak dlouhé vedení.
"Máte o nástroj navíc, ne?"
"To jo, máme navíc klávesy, ale…"
"Tak to je první věc, kterou musíte využít. Ukažte lidem něco, co Camelie nemůže. A ta druhá věc je fakt, že ty nejsi jediný, kdo píše písničky, ne?"
Sparrow si vzpomněl na Morganovi archy songů, které objevil ve zkušebně. "Ne,"
"Camelie závisí jenom na písních od Camerona. Nikdo jiný z kapely u nich nepíše. Vy musíte využít toho, že máte ve skupině víc možností ve výběru písní. Určitě sis všiml, že většina písniček Camelie je tak…"
"Na jedno brdo?"
"Líp bych to neřekl,"
"Vy asi nepatříte k fanouškům Camelie, pane profesore," Harris přešel jeho poznámku bez komentáře.
"Chápeš, Sparrow, co jsem se ti snažil říct? Ukaž, že máte vícestrannou kapelu než se na první pohled zdá,"
"Takže máme použít i Morganovi písničky?"
"Myslím, že Morgan nebude jediný, kdo píše…"
"Ne! Prostě ne!"
"No tak, Brook! Harris tvrdí, že ty taky píšeš! Tak je alespoň ukaž!"
"Ta poslední věta by vytržená z kontextu vyzněla trochu divně,"
"Zmlkni, Ramirezi!"
Seděli na zídce před školou a Sparrow se snažil Brook přemluvit, aby jim ukázala některé své písničky. Zrzka však zarytě odmítala.
"No tak, Cooperko, nebuď labuť. Moje písničky už jste viděli, slyšeli jsme i Ramirezův zpěv… taky se něčím pochlub," zazubil se Morgan a okamžik potom dostal zásah károvanou taškou, který ho srazil po zádech ze zídky. Dopadl do trávy a přilákal tak uhihňanou pozornost smečky holek z nižšího stupně, která se kradla kolem vchodu pro vyšší stupeň s nadějí, že si jich všimne nějaký středoškolák.
Ramirez si povzdechl, seskočil ze zídky a vytáhl ho na nohy. Osmačky se znovu zachichotaly.
"Doufám, že já taková nebyla," povzdechla si Brook a přejela pět dívek pohledem. Školní uniformy měly ozdobené všemožnými lesklými cetkami, takže vypadaly jako chodící stánky s bižutérií. Jedna, zřejmě vůdkyně party, jak DOOM hádal z pohledů, které na ní vrhaly její kamarádky, pohodila blonďatými vlasy, dlouze se na ně zadívala a pak něco utrousila k ostatním dívkám. Ty se zarazily, zahleděly se jejich směrem a pak se začaly znovu divoce hihňat.
"Tak které koho," zamumlala si pro sebe Brook, založila si ruce na prsou a přehodila si nohu přes nohu. Sparrow se na ní nechápavě zadíval.
"Jen počkej a pochopíš," odbyla ho pouze a nespouštěla tmavě hnědé oči ze skupinky.
"Ahoj," ozvalo se jim za zády. Dorazil Bennet, na kterého tak trpělivě čekali. Nikdo se však neměl k tomu aby vyrazil ke zkušebně. Čekali, co má těch pět dívek za lubem, protože po nich nápadně pokukovali a hihňali se. Sparrowovi pomalu začalo docházet, co Brook větou Tak která koho myslela. Ale odpověď mu byla jedno.
"Ukaž nám ty písničky, Brook!" zahučel a šťouchl do ní ramenem. Brook si ho změřila přes obroučky slunečních brýlí, které měla na nose.
"Proč? Jen proto, že ti Harris řekl, že by mohlo být DOBRÉ, kdybychom měli víc typů písniček?" povytáhla obočí.
Sparrow se zazubil a přikývl. Najednou se z hloučku dívek jedna odpojila a roztřeseně k nim vyšla. Brook se zašklebila jako kočka v lavoru smetany a vrhla po Sparrowovi všeříkající pohled. Dívka s krátkými hnědými vlasy dokodrcala až k nim, rudá jako rak povařený v tomatové omáčce, chvíli se jen něco mumlala pod vousy, než mávla směrem ke skupince pochichtávajících se osmaček.
"Já… teda… ehm…" začala a přejela je pohledem. Zastavila se až u Ramireze. Ten si ji zvědavě měřil a čekal, co z ní nakonec vypadne.
"Kamarádka Leslie se tě ptá jestli… jestli bys s ní nešel na závěrečný večírek na konci roku…" zamumlala a pohodila hlavou ke svým spolužačkám. Ramirez povytáhl obočí.
"Leslie je ta blonďatá?" zeptal se tak přesvědčivě, až měl Sparrow pocit, že to myslí vážně. Dívka horlivě přikývla a očividně si nevšimla Ramirezova ironií prosáklého hlasu.
"Rame! Nech si chutě na zajíčky na později. Sice tyhle holky vždycky tvrdí, že Věk je jenom číslo, ale myslela jsem, že ty touhle civilizační chorobou netrpíš," Brook Ramireze lehce šťouchla špičkou boty do boku, který měla tak akorát na dosah; Ramirez pořád ještě stál kousek od ní, přičemž ona seděla na zídce.
"Promiň, ale mám pocit, že Leslie je…. trochu malá na to, aby chodila s někým, jako já,"
Dívka chvíli stála a otvírala a zavírala pusu jako ryba, než se otočila a odklusala ke kamarádkám. Něco pošeptala své blonďaté vůdkyni. Ta zrudla, otočila se a rázným krokem vyrazila pryč. Sparrow nepochyboval o tom, že jde jen změnit stanoviště na lov středoškoláků. Její kamarádky jí následovaly jako houf slepic.
"Další vtipná epizoda ze života studenta," zasmál se Bennet a prohrábl si černé vlasy. "Vyrazíme?" Ostatní přikývli. Sparrow a Brook seskočili ze zídky, když Sparrowa napadla jedna věc.
"Víte, koho mi ta Leslie připomínala?" zeptal se tak najednou, až se na něj ostatní otočili.
"Suri," pokrčil rameny Morgan a pokračoval v chůzi. Sparrow horlivě přikývl.
"Taková a jí podobné se stanou roztleskávačkami na 150%," přidal se Ramirez.
"Smůla,"
Sparrow vešel do třídy a ihned ho upoutaly dvě věci. První byla nápis na tabuli, jež oznamoval, že se bude konat den otevřených dveří a tím pádem je povinností rodičů, aby se přišli podívat a pohovořili si s profesory.
Druhá věc byly zářivě žluté desky, které mu ležely na lavici. Hodil si na ni tašku, posadil se a desky si přitáhl. Byl na nich nalepený štítek s písmeny B.C. Sparrowa to naprosto zaskočilo. Rozhlédl se a v rohu spatřil Brook, krčící se nad nějakou knížkou. Tmavě modrý klobouk měla stažený hluboko do čela, věděl však, že ho sleduje.
Otevřel desky a zadíval se na první stranu. Nadpis hlásal Pandemia a hned pod ním stálo datum 13.6.2006. Brook tuhle písničku zřejmě napsala už když jí bylo dvanáct. Sparrow narychlo prolistoval stohem papírů, které byli různě prolepené poznámkami až na ten poslední. Song s názvem Gangster nesl datum 4.2.2010. Písnička byla tedy stará něco přes měsíc.
Znovu se na Brook ohlédl, ta se však dívala z okna. Místo toho se před ním objevila Sunny. Usmál se a pozdravil jí.
"Co to je?" zeptala se a posadila se na lavici.
"Písničky od Brook. Někdo z ostatních na ní musel trochu zapracovat, protože když jsem se jí na to ptal já, tvářila se jako sfinga a razantně odmítala songy vydat," Listoval a občas se pozastavil nad nějakým zajímavějším kouskem. Písničky byly psané pro dvě kytary, basu, klávesy a bicí.
"Co Ramirez?" napadlo Sunny. Sparrow překvapeně vzhlédl a zadíval se na ní. Jako by mu to vyloupla z nějaké zastrčené části mozku, která už něco tušila, ale nebyla ochotna si to přiznat.
"Proč zrovna Ramirez?" zeptal se.
"Já nevím. To zjisti ty, trávíš s nimi hodně času, ne?"
"To byla výčitka?" zpozorněl.
Sunny se zasmála. "Ale ne. Jen se snažím ti pomoct,"
Sparrow sloupl jeden lístek s poznámkou. Stálo na něm 1.kytara - špaň. Písnička se jmenovala Rainbow Star a byla necelý rok stará.
"Takže ty myslíš, že ji přemluvil Ramirez?"
"Tak… myslíš, že Morgan nebo Bennet by s ní něco svedli?" zeptala se Sunny a odhrnula si vlasy z obličeje. Sparrow zavrtěl hlavou. "Tak vidíš,"
"Asi máš pravdu. To nebude jen tak,"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám design?

Ano
Ne
Ujde

Komentáře

1 Alcielle Storm Alcielle Storm | Web | 24. června 2011 v 11:52 | Reagovat

Jééé...(ano, jsem dospělá!) Aluš se to líbilo! A Aluš začíná fandit Brook a Ramirezovi a neví co si o sobě myslet, když fandí ne-yaoi páru. Asi by měli Aluš zastřelit. A Aluš neví, proč vždycky, když sem píše koment, tak nemůže být normální XD

2 Adely Adely | Web | 25. června 2011 v 12:02 | Reagovat

Brook mám čím dál tím raději :D vždycky to zabije. Se těším na tu soutěž!! Honem další díl!! ať mám chudinka nemocinkaná co číst =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama