Když žatecký smog nestačí...

25. května 2011 v 21:11 | Dyamirity |  Reporty
~Aneb jak se Kvarta vydala do Prahy. Obě přežili i když Praha je v kritickém stavu!~

Včera jsme se třídou byli na školním výletě. Pokud se tomu dá říkat výlet. Ale jelikož jsme opustili hranice Žatce a přilehlého okolí patnácti kilometrů, tak asi ano.
Nebudu se tady moc rozepisovat, ale sepíšu to v bodech, protože jak se ukázalo, je to rychlejší, přehlednější a tolik to nezatěžuje mozek.
  1. Odjezd => Byl v osm hodin. To, co přijelo na parkoviště bylo obludné tmavě tyrkysové prdítko, které vypadalo, že nedojede ani do Holedeče (cca 4 km od Žatce), natož do Prahy.
  2. Cesta => Naše prdítko nejenomže jelo rychlostí důchodce poránu, ale ještě navíc bylo tak malinské, že jsem celou cestu strávila se zuby zaraženými do kolen. Cestou do Prahy jsme chytili nádhernou zácpu. A samozřejmě nesmím opomenout ten úžasný kiks při němž jsme se málem museli zvednout a jít tu rachotinu roztlačit.
  3. Loreta => Klenoty a kostel. Klenoty pěkné, jen ty kamínky vyloupat a nacpat do kapes, jak jsem se hlasitě vyjádřila před jedním členem ochranky. V kostele jsem byla okřiknuta dozorujícím profesorem, ať sundám klobouk. O deset minut později mi třídní řekl, že jako holka klobouk sundavat nemusím. Bezva...
  4. Procházka, most a Vénův hrad => Zjistili jsme několik zajímavých věcí. Například, že je strašná zábava nahlas komentovat vzhled kolemjdoucích kluků a jedno, jestli vám rozumí, nebo ne. Ukázalo se, že Praha je PLNÁ pěkných kluků. Ale jinak... už kdysi jsme s třídním byli na jakési pofiderní exkurzi Prahou... a najednou jsme zjistili, že jí jdeme znovu, jenom opačným směrem. Byli jsme u Vény, cestou přes karlák a na náměstí. Na karláku hrál jeden super klarinetista. Jednou bych taky chtěla umět takhle hrát.
  5. Mumie => Také jsme byli v Náprstkově muzeu na mumiích. Řeknu vám: MUMIE JSOU HNUS. Tohle totiž nebyli ty načančané mumie vypadající jako zabalené do hajzl papíru. Černé uschlé maso, propadlé tváře, odporné vytlemené zuby. Br.... Ale suvenýry tam měli pěkné, s Girou jsme u nich strávily asi půl hodiny.
  6. Rozchod => Byl řečen na hodinu a čtvrt. Už vím, co koupím té naší černovlasé Kravce s mozkem blonďatým jako Barbie. Hodinky. Kravka a Dumbo (dvě spolužačky, jejichž jména nebudu zmiňovat) se rozeběhly do mekáče v okamžiku, kdy zaznělo slovo rozchod. My s Lůcou, Kiki a Týnou jsme zamířili do toho druhého, který byl asi o čtyřicet metrů dál, protože tam byla šance, že na nás něco zbyde. Normálně ty blafy tam nežeru, ale kolektiv mě udolal a nechtělo se mi žít jen na čokoládových tyčinkách (viz. foto dole). Pak jsme zašli do Gateu, tedy Kristýny zašli, my s Luckou jsme stepovaly před ním, pak do Newyorkeru, kde jsem si koupila božskej bílej klobouk s černou stuhou. Pak šli na sraz. A samozřetelně Kravka a Dumbo dorazily o půl hodiny pozděj s tím, že stály frontu v Newyorkeru (Všímáte si souvislostí?)
  7. Procházka numero zwei => A tato procházka byla opravdu o život. Třídní totiž hnal vepředu a třída.... třída tak nějak kličkovala mezi tramvajemi a auty a pokoušela se zůstat naživu. Šli jsme strašlivě dlouho a daleko. Navíc bylo vedro k padnutí, takže jsme se po několika minutách už jen vlekli. Dorazili jsme před Národní galerii a tam... padli. Doslova.
  8. Národní galerie => Už to vezmu rychle. Před galerií se strhla menší hádka: "Ale já do nějaký trapný galerie nechci, dem už na autobus!" "Mlč, Aneto, když už jsme tady, tak tam pudem, ne?!" "Hm, bezva, tak já si tam dojdu na záchod a pak si pudu sednout do cukrárny!" Ale nakonec kdo chtěl, ten šel. Takže já, Lůca a jedna Kiki jsme šly. Nejvíc mě v Galerii zaujala asi Psyche, kterou nám doporučila paní hlídačka.
  9. Cesta domů => Z té už si toho moc nepamatuju. Myslím, že nám pouštěli Hele vole, kde mám káru, ale mám pocit, že jsem si trochu schrupla =D Každopádně, domů jsme dorazili domů asi ve čtvrt na šest a já prošvihla koncert s Quatropleskem.
  10. Fotkýýýý:

Zde se nějak peru s výše zmíněnými tyčinkami. A strašně se na ně mračím. Na popruhu tašky můžete vidět mou sbírku odznaků z Festu, na pravačce Paroubky a náramky přátelství také z festu.

Jak kdosi podotkl, vidláci ve velkoměstě. Pokud mě nevidíte, válím se po té dívce v tmavě modrém, u nohou tašku s Puccou.

Jsem strašně nefotogenická, proto tyhle fotky většinou odmítám. Zde jsem byla donucena (vidíte, jak mě Kiki svírá svými ocelovými spáry?). V pozadí můžete vidět našeho profesora informatiky. Na Kikinině hlavě můj nový klobouk, který je hezčí než ten, v kterém jsem do Prahy přijela.
Když to tak vezmu, jsou tohle asi první fotky, kde je mi vidět do obličeje! Moje identita je odhalena!
Dyamirity
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bleach Bleach | 26. května 2011 v 18:59 | Reagovat

Ste mali riadnu srandu na výlete :D A netvrď, že si nefotogenická, náhodou ti to tam pristane :D

2 Alcielle Storm Alcielle Storm | 26. května 2011 v 20:30 | Reagovat

Ou, až moc mi to připomíná náš školní výlet do Prahy...
Každopádně ti to moc sluší, kloubouk je megamonstrózní a při té první fotce jsem dostala hlad XD

3 Dee Dee | 28. května 2011 v 12:30 | Reagovat

Pane jo, sluší ti to :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama