Lidská omalovánka

17. dubna 2011 v 21:24 | Dyamirity |  Téma Týdne
~Trocha filozofování taky neuškodí...~

Lidé jsou jako omalovánky.
Zkuste dát deseti dětem jednu -stejnou- omalovánku a dvacet -stejných- pastelek. Nemusím se dívat na výsledek, vím, že každé dítě bude mít omrázek úplně jiný.
A takhle je to i s lidmi.
Jedna forma. Stejné barvy. Ale každý jsme jiný.
...
Každá věc, která nás v životě potká, každá událost, dobrá i špatná, každý člověk, do kterého třeba vrazíme na ulici, každá taková maličkost je jako jeden tah barevné tužky, která pomalu vykresluje naší povahu.
Nevím, jestli bych chtěla změnit jen jedinou barvu svého života. Ohlížím se na to špatné až v okamžiku, kdy to pomine a to je už pozdě to řešit.
Každá špatná věc, která se mi kdy stala se vepsala svojí barvou a pomáhala tak utvořit celek finální omalovánky, která každým dnem roste a pruhlubuje se. A každá špatná věc se snad jednou vrátí lepší.
Neměnila bych...
Je to hrozné, ale všechna ta prožitá příkoří, ty týdny, kdy jsem viděla jen černou, ponížení a bolest, věřím, že všechna ta černá, protože jinou barvu bych k těmhle pocitům nepřiřadila, mi pomohla.
Každá bolest přebolí a jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí.
Mám pocit, jako kdybych byla živým důkazem.
Důkazem, že když vás něco srazí k zemi, nemáte nejen nastavit druhou tvář, ale připravit si do rukou lopatu, abyste to praštili po hlavě, jestli si to zkusí po druhé.
Ale jak se z černé stane dejme tomu oranžová?
Jednoduše. Musí se míchat se světlými barvami.
Ano, já jakožto umělec vím, že ať černou mícháte s čímkoliv, žlutou z ní neuděláte, ale v životě jako takovém to neplatí!
...
Barva kterou bych se popsala zní... žlutá. A oranžová. Taková ta milá, na pohled příjemná barva, která zahřeje u srdce. Taková jsem barva. I přes ta kvanta špíny, která mi život navezl do cesty, pořád se vidím jako optimistickou barvu, která si nenechá nic líbit a bude bojovat až do úplného konce.
Každý má svou barvu a je jen na něm, jestli se smíří s jejím odstínem, nebo bude hledat jiné lidské omalovánky, aby si s ní barvy popůjčoval.
Lidé jsou jako omalovánky.
A jaká barva jste vy?

Dyamirity~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klára Klára | Web | 17. dubna 2011 v 21:58 | Reagovat

Krásný článek. Zvedl mi náladu:-) Děkuji...
Myslím a doufám, že jsem oranžová s tmavou růžovou... Tuto kombinaci mám moc ráda. Barvy mého milovaného pokojíčku v ČR, kde se cítím naprosto v bezpečí, spokojeně. Svět je hned veselejší a přátelštější. A když se sednu na postel obklopenou polštáři všech teplých barev, je to bez chyby... Úsměv na tváři by se měl vykouzlit každému:-D

Ještě jednou děkuji za článek, fakt krásné...

Hezký nový týden

Klárka

2 Bleach Bleach | 19. dubna 2011 v 9:54 | Reagovat

Zaujímavý článok... niekedy sa čudujem, nad čím všetkým ľudia premýšľajú... neber to v zlom... ja som asi modrá farba... som ťažký melancholik, takže na ostatných pôsobím chladne...

3 Envy Envy | 19. dubna 2011 v 17:28 | Reagovat

Pěkně napsané, takové,hmm, zamyšlení hodné. Já osobně bych byla ráda barvou oranžovou nebo žlutou, ale kdo ví.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama