Noční obloha je krásná. Zvláš't v noci...

1. února 2011 v 19:28 | Dyamirity |  Téma Týdne
~Včera jsem se chtěla podívat na noční oblohu. Škoda, že přes smog nebylo nic vidět...~

fullmoon
Řeknu to na férovku. Možná jsem si minule stěžovala na depresivní témata. To ovšem neznamená, že chci témata poetická a vhodná na úvahy o dvou tisících slovech.
Upřímně, co se dá napsat na Noční oblohu?
Básničky nepíšu, červenou knihovnu nepíšu, zamilovaná nejsem, abych mohla vrkat na hvězdičkatým nebem... Co mi zbývá? Ne, neodpovídejte, prosím.

A stejně jsem se rozhodla to napsat. A co to tedy bude? Přemýšlela jsem a přemýšlela (Nevyjadřujte se!) a poslouchala co nejdepresivnější písničky, abych se dostala do nálady na popisování měsíčku na obloze. Stejně jsem zase skončila u písniček od Nico Nico Douga, tentokrát u strašného slaďáku How are you. Ale vymyslela jsem to.
Alespoň částečně.

POHLED VZHŮRU
Malé zamyšlení

Sledoval nebe. K jeho velikému překvapení na něm jasně zářil měsíc. Nebyl ani v úplňku, ani v dramatickém srpku. Byl to... no... tvarem to trochu připomínalo úhledně rozdrcený meloun, ale ruku do ohně by za to nedal.
Prostě to byla fáze měsíce, kterou by si žádný fantasy kreslíř nevybral jako pozadí na svůj obraz. Ale měsíc tam přesto byl. Jasně zářil i přes slabý světelný smog, který halil jeho město. Obyčejně byl smog tak hustý, že by se dal krájet, ale dnes byla noční obloha vážně vidět.
Měsíc. Hvězdičky. Nechápal, co se na tom zdá lidem tak romantického. Měsíc byl přece jen obrovský kámen, který se země držel jen z toho důvodu, že kdyby se od ní odpoutal, pravděpodobně by se srazil s nějakým vesmírným tělesem, a ani kámen není od přírody sebevrah. Navíc ani nesvítil. Prostě... odrážel světlo slunce.
Když už jsme u slunce, to byly v podstatě i hvězdy. Malá, rádoby romantická světýlka, která jsou ve skutečnosti ohnivé koule, jež by Zemi, pokud by se k nim přiblížila až moc blízko, proměnila v galaktickou verzi popkornu. Ale to se snad nestane, protože jak už bylo zmíněno, ani kameny nejsou sebevrazi.
Tohle všechno mu běželo hlavou, ale stejně to nebe nepřestával pozovat. Měsíc v šedooranžové mlze. Hvězda byla vidět jenom jedna, ale jak potom zjistil, bylo to jen níko letící letadlo.
Tou dobou mu bylo šestnáct.
...
O pět let později seděl na lavičce. Bylo to na odpočívadle hned vedle dálnice, ale jelikož bylo něco okolo druhé hodiny ranní a tenhle úsek nebyl moc frekventovaný ani přes den, skoro nic ho nerušilo.
Seděl pohodlně opřený, hlavu zvrácenou dozadu a znovu se díval na nebe. Ignoroval, že sedí po kolena v odpadcích a jeho jediný majetek v téhle chvíli byla kytara a telefonní číslo jedné hezké servírky.
Pozoroval oblohu.
Byla vidět, to byl jeden z hlavních důvodů, proč ho tak fascinovala. Další věc bylo to, že ta obloha nebyla černá, jak si vždycky myslel. Měla temně inkostovou barvu, která budila dojem nekonečné hloubky. Černá barva byla oproti ní fádní placatá barva. Tohle byla živá barva vesmíru.
Dále tu byly hvězdy. Vždycky je považoval za pouhé tečky, bílé mravence, které zamrzli na černé desce. Ale musel uznat, že některé věci vypadají naživo líp, než na fotkách. Zvlášť noční obloha je na fotkách téměř nezachytitelná.
Hvězdy byly... nevěděl, jak to popsat. Bylo to bílé, jiskřivé a nehmotné.
Když o tom tak přemýšlel, bylo to poprvé, co vidí nebe takhle. Nedávno opustil to duši dusící město a od té doby se toulal, ale do téhle chvíle neměl čas se zastavit a zaklonit hlavu.
Kousek od něj zatroubilo právě přijíždějící auto.
Zvedl se z lavičky, hlavu stále zakloněnou.
Sklonil jí až v okamžiku, kdy auto zatroubilo znovu. Potom se usmál.
"Měli pravdu. Stojí za to někdy zvednout hlavu i když to může znamenat, že zakopneš a rozbiješ si hubu..."

Dyamirity~
Nesuďte mě, fakt jsem si navodila náladu a když mám náladu, píšu pytloviny.
Hláška v názvu článku je pod Tabithy ren Moore. Jen tak mimochodem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám SHI-team?

Ano
Ne
Ještě nevím =D

Komentáře

1 kralikovaivanka kralikovaivanka | 1. února 2011 v 20:45 | Reagovat

Tak to je mazec...

2 avsm avsm | 1. února 2011 v 21:10 | Reagovat

pěkný článek i blog..;))..promin za reklamu ae prosím koukni se na náš blog → http://avsm.blog.cz/ díky a ještě jednou promin za reklamku:PP

3 Pitye Pitye | Web | 1. února 2011 v 21:12 | Reagovat

Zajimaví, píšeš krásně =) jen mě trochu pobavil ten nadpis =D

4 Eva2 Eva2 | Web | 1. února 2011 v 21:20 | Reagovat

Zvláštně psané. Přiznám se, že jsem se málem nechala odradit prvním odstavcem, ale dočetla jsem. Zajímavý příběh.

5 Bleach Bleach | 2. února 2011 v 17:16 | Reagovat

Perfektný článok :D Najprv som sa rehotala na nadpise a potom som nevychádzala z úžasu, keď som čítala to malé zamyslenie... ak je toto pytlovina, tak by si si mala náladu navodzovať častejšie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama