Leden 2011

Malá úvaha o návštěvnosti a blogu samotném

31. ledna 2011 v 20:57 | Dyamirity |  Moje výšplechty
Mám chuť na úvahu o povrchnosti dnešních blogerů. Záchranné vesty najdete pod sedadlem.

hoshi
Ano, uvědomuju si, že každý má právo na vlastní názor a vyjádření ho, proto respektujte, že já mám úplně stejné právo to všechno zkritizovat, protože to je zase můj názor.

Zrovna jsem se vynořila ze spodin kybersvěta, oklepala ze sebe bahno a z kapes vytáhla rozpuštěný mozek, který se pokoušel odtéct někam hodně daleko. Ano, možná už jste uhodli, zase jsem se hrabala v těch růžových egoistických... ehm... růžových blozích. Egoistické přeskočte, protože já nemám co říkat. Mluvím o těch blozích, kde nenajdete nic jiného než fotky majitelek, jejich deníkové články o cca 15 řádcích nebo musicvidea Lady Husy a Džastyna Bíbra.
Ano, respektuju, že každý může mít vlastní blog o čem chce, ale o tomhle mluvit nechci. Chci mluvit o tom, že přesně takovéhle pinky tinky blogy mají VŽDYCKY (nebo alespoň většinou) návštěvnost typu:
Online: 27, Dnes: 159, Týden: 632...
Proč?
Řekněte mi někdo proč? Nejvíc mě doráží, že si tyhle holky zakládají i fankluby na fejsbůku. Fanklub na vlastní blog. To je jako... jako... nenapadá mě zrovna žádné vhodné přirovnání.
Nechápu to. Colidi vede k tomu, aby se na tyhle blogy slézali jako vosy na med?
Ale každopádně, nevím, jestli bych o to stála. Mně osobně nejde o to, aby MŮJ blogísek vidělo co nejvíc lidí. Mně jde o SHI-team. Proto mám radost z každého živáčka, co sem zamíří, protože je to potencionální čtenář. A víte, kolik takových živáčků mi sem zabloudí? Zatím největší návštěvnost jsem zaznamenala... ehm... kdysi v prosinci a to sem vlezlo 92 lidí. Ale průměrně sem zavítá tak 35 lidí denně. 
Ale mně to nevadí. Radši budu, když shi-t bude takové hnízdečko, kam se musíte dopracovat, ale zase si to tady užijete, než aby se mi tady courali nějací maníci, co jen okomentují nejnovější článek.
Já třeba znám svou stálou klientelu. Hate, Maki, Scratch, Alcielle, Gira, Bleach. Vy ostatní se neurazte, ale tyhle pravidelně komentují a o vás (pokud nějaké vás existuje) já prostě nevím.
No, vraťme se zpátky k hlavnímu tématu.
Přijde mi to pěkně pokrytecké nahánět návštěvnost takovými způoby jako Mrkni se na můj blog, mám tam bleskajdu, MucQ.
(Ehm. Tady se přiznám, že něco podobného jsem jednu šířila i já, ale to na úplných začátcích shi-tu, kdy jsem byla zoufalá z těch 6 lidí denně a už mi trochu šibalo.)
Nebo moje ještě oblíbenější Hlásni mi prosím tady a tady. Haló! Proč bych pro vás hlasovala? Když už bych pro někoho hlasovala, stejně bych si vybrala toho, kdo se mi nejvíc líbí a ne toho, kdo měl víc volného času a oběhal víc blogů s víc na nervy lezoucíma žádostma.
Ale to zase odbočuju. Je to podle mě trochu ubohost mít blog jen proto, aby se člověk mohl předvádět Hele, mně teď na blog chodí devět set lidí denně a tobě né.
Blog je o tom, abyste se mohli se světem podělit o svoje myšlenky, ne? Protože na kybersvětě je úžasná jedna věc a to, že se vždycky najde někdo kdo s vámi bude souhlasit.
Blog je od toho, abyste se měli kam vypsat, čehož je důkazem tento sáhodlouhý článek o mé kyselosti. Abych byla upřímná, trošku mě iritují ty články ve kterých je hozená jedna fotka nějaké rádoby hvězdičky. Zahlcují tím nejenom úvodní stránku blogu, ale i třeba články Témata týdne. Ano, když pod článek k tématu týdne dáte šest obrázků cupcakeů a pod to napíšete mŇaMky, RhůůZhoWouCHký!
To je ale prostě mentalita dnešních lidí. Předvedu se na úkor ostatních. No a proč ne?

Jujda, jak tak koukám, zplodila jsem pěkně pesimistický článek. Budu muset brzo něco napsat, aby to tady nestrašilo. Tak na závěr hodíme ještě písničku. Nevím proč, ale poslední dobou strašně ujíždím na Nico Nico a zvlášť na jednom zpěvákovi jménem Rumdarjun♥

Varování: Je to pop. Asi. Možná poprock. Ale strašně se mi líbí.

Dyamirity
P.S.: Radši se tu ani nezmiňuju o Krásná.cz, na které tady pořád běhá ta růžová reklama. To by bylo na delší povídání.

Alpy~ Fotky~

30. ledna 2011 v 14:05 | Dyamirity |  Reporty
Jak jsem (kdysi) slíbila, ještě jednou se tu zmíním o svém týdením... výletu... v Alpách. S otcem, Fuchs a tátovým kamarádem jsem jela do Bormia v Itálii.

Byla to dlouhá cesta. Deset hodin. V autě. Člověk má už po čtyřech hodinách pocit, že neví, jak se používají nohy. A navíc byla pěkná nuda. Jedno z obveselení během cesty byly záplavy z tajícícho sněhu v Německu.

Fuchs: A co to jako bylo? To byl rybník, nebo jezero?
Táta: To bylo pole.

Ale nakonec jsme dorazili. Unavení, rozlámaní, někteří bez ušních bubínků (), protože celou cestu poslouchali písničky. Byli jsme ubytovaní v... no... byla to dloooouhá silnice a najednou pár baráčků. Takové město duchů. Naše ubytování bylo... no posuďte sami:

bormio2

Zvenčí to vypadá hezky, ale uvnitř nic moc. Mrňavounký.
Ale zase jsme měli z balkónu nádherný výhled do údolí.

bormio
Večerní pohled z okna. Je tam prdlajs vidět, ale bylo to fakt krásný.
Ale jak jsme zjistili, kompenzuje to lyžování. Hned první den jsme měli krásně. A sjezdovky byly úžasný. Ale znáte to. Po roce opět na lyžích, to člověk potřebuje chvíli, než si zase zvykne.

Kapitola 28. : Show must go on

29. ledna 2011 v 19:06 | Dyamirity |  Kapitola 28.
Konečně. Trvalo to, ale je to tu. Nový počítač, takže jsem všechno hledala. Navíc jsem musela stáhnout nový (anglický) PhotoFiltre, musela jsem objevit kde je sken atd. apod. Ale nakonec jsem to zvládla. Sice je mi blbě, ale zvládla. Přepadla mě totiž Rýmička a jsem absolutně nepoužitelná. Pořád jenom smrkám a kejchám. To je fakt poprvé, co při nemoci kejchám! Smrk. Ale nebudu vás obtěžovat svým pokulhávajícím zdravím, tady to je.
Taky jsem trochu poopravila formát, snad to půjde přečíst.
Enjoy it.

Úvod

Kap.28,01

Ono to žije!

28. ledna 2011 v 21:12 | Dyamirity |  Moje výšplechty
shira2
Už jsem ani nevěřila, že to přijde, ale je to tu. Nový komp. Nehučí to, má to symaptickou barvu (černou) a PRACUJE, což byl u toho minulého bonus. Do tohohle šťouchnete a za deset minut můžete pracovat nádhera!
Pro mě to znamená vesměs to, že se konečně můžu přemístit od mang zpátky k anime a shlédnout všechny ty filmy, které jsem chtěla shlédnout (Sherlock Holmes, Total Eclipse, Na vlásku atd. apod.)
Dnes mě složila rýmička. A to pořádně. Hate by řekla Shovel Knockout. Sice nevím, kde by rýma sebrala lopatu, ale to je nepodstatný detail, protože na světě se dějí i divnější věci.
Když jsem dnes konečně vlezla na mail, objevila jsem dva nový maily od Seliny, adminky anime-mangy, která už vyzvídala, kdy bude nový díl Koisura, prý, že lidé na netu už se bouří (... Doufám, že přeháněla. Nerada bych způsobila velkou yaoi rebelii... ale víme čeho jsou yaoistky při absťáku schopny...)
Mám jeden problém. U nového počítače ještě nemáme nainstalovanou tiskárnu, tak se tomu zítra budu muset podívat na zoubek, abych mohla skenovat SHI-team. (Poznámka: Stáhnout si PhotoFiltre)
Tohle bude krátký článek. Jdu dokoukat film.
Páčko.

Dyamirity~

Harakiri, suicide a jiné ptákovinky

25. ledna 2011 v 18:06 | Dyamirity |  Téma Týdne
~Chjo... Posmrtný život, Bolest na duši, Sebevražda... a co takhle nějaké POZITIVNÍ Téma Týdne?~

DEATH


~ZÁKAZ VSTUPU EMO, MOMENTÁLNĚ PSYCHICKY INDISPONOVANÝM NEBO NA SMRT VÁŽNĚ NAHLÍŽEJÍCÍM OSOBÁM! NEHODLÁM SI TU BRÁT SERVÍTKY A JESTLI SE JEN ODVÁŽÍTE POMYSLET NA NĚJAKÝ OBHROUBLÝ, CHYBAMI A DVOJITÝMI V PŘETÉKAJÍCÍ KOMENTÁŘ, VLASTNORUČNĚ VÁS NAJDE A SKOPU DO KULIČKY O VELIKOSTI MALÉHO POMERANČE! Pro případné zájemce existuje i varianta s kuličkou velikosti angreštu.~

Vy ostatní vstupte, ale jen na vlastní nebezpečí.

~Yaoi řetězák~

25. ledna 2011 v 15:19 | Dyamirity |  Yaoi
A je to tu. Už dlouho plánuju vytvořit vlastní yaoi řetězák (zřejmě to nikoho ještě nenapadlo) a jak ho rozšířit, než ho dát na vlastní stránky, že? Tak tady je. Kopírujte, jak je libo. Ocením, když uvedete zdroj.

1) Tak začínáme. Yaoi. Co ti tohle slovo říká?
No. Vše, co mě při tom slově napadne mi okamžitě způsobí silný záchvat krvácení z nosu. Ale většinou mě napadne Uííí! Kňáá! nebo Oh!
2) Máš rád/a… tedy… jak moc máš rád/a yaoi?
Tááááááááááááááááááááááááááááááááááááákhle moc.
3) Jaké bylo tvoje první yaoi?
No, jako u většiny yaoistek to bylo Gravko od Murakami.
4) A tvoje oblíbené/á yaoi?
Koisuru Boukun (to i překládám♥), Bukiyou na silent, No color, Lovers doll, Free punch...
5) Yaoi, které se ti nějaký způsobem vrylo do paměti?
Yokubou no Shizuku. Chapadýlka, íík...
6) Oblíbený neoficiální pairing?
Zoro a Sanji z One piece ♥
7) Oblíbený doujin?
Super veteriniar - ZoSan doujin
8) První doujin? Kdo s kým, jméno, rating?
První doujin byl Rojo, pairing Hisaren z Bleache.
9) Shounen-ai, guro, bara, shotacon… co preferuješ?
Obyč yaoi, třeba i rape, ale s bara a shotaconem na mě nechoďte (Odstup, Pico!!)
10) Seme nebo uke?
(*pomyslí na Usagiho*) Semesemeseme! (*pomyslí na Souichiho*) Ukeukeuke! Neumím se rozhodnout! Kvíík! V každém yaoi je ten ňufík někdo jiný!
11) Oblíbená yaoi mangaka?
Takanaga Hinako, Mishima Kazehiko a... ehm... jak se jmenuje... asi doplním ještě jednu, jen co najdu, jak se jmenuje.
12) Kdo tě na yaoi přivedl?
Kámoška Gira. Dodnes nevím, jestli jí za to mám děkovat, nebo jí zkopat do kuličky, že mě navedla na cestu na jejímž konci stojím já, úchylačka a perverzačka k pohledání...
13) Už jsi někdy byla chycen/a při čtení yaoi?
Téměř.  Několikrát téměř. Mám nepříjemný sklon si číst guro ve škole ~^.^~
14) Nazval/a by ses yaoi fanatikem?
Ano.
15) Kdo bude pokračovat?
Asi kdo se nachomejtne. Yaoistky jsou velice zvídavé , takže to za chvíli nějaké objeví. Ale jelikož o tomhle řetězáku napíšu do Kroniky, tak hádám, že Alcielle, Maki a Scratch...

Dyamirity~

Čeština odmítla pásku přes oči a pak... MucQq!

23. ledna 2011 v 17:18 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~LoWiIisKuYu, MucQik, atakdál, atakdál... člověk by si myslel, že svědomí normálního čecha by se po přečtení takovýchto slov muselo sebrat a s hlasitým jekotem utéct... a ono houbeles...~ 

Ách jo... mé češtinářské srdce krvácí, když vidí, jak čeština poslední dobou upadá. Když se rozhlédnu, zjišťuju, že čeština zdegenerovala na jakousi patlanici angličtiny a několika českých výrazů. A přitom je čeština tak krásný jazyk, alespoň z mého pohledu.
cz
Ale vezměme to hezky popořádku...

Kapitola 27.: Debt

22. ledna 2011 v 14:05 | Dyamirity |  Kapitola 27.
Čauky mňauky, tady je D-chan a další díl SHI-teamu. Po týdenní pauze jsem zpátky ve své rodné vlasti, jelikož jsem posledních sedm dní strávila v Itálii. Časem napíšu článek, tak nějak to shrnující do pomyslného deníčku.
Jelikož minulý týden jsem nestihla naskenovat nový díl, tak teď sem dám ten za minulý týden a ten na zítra se pokusím vložit co nejdřív.
Tahle kapitola je druhou kapitolou ze Shigaie a proto očekávejte nějaké ty nové postavy. Ano, jsem zlá, sotva jste se tozkoukali mezi hlavními hrdiny, musíte vstřebávat další.
V téhle kapitole máme několik barevných obrázků, tak ať se páčí.
Jo, a Aluš: Vidíš toho bishe v světle modrém poli? To je druhý (a zatím poslední) obrázek tvého snového bishíka, ale v kapitole se neobjeví. Promiň.

Úvod 27.
Kap.27,01
(Téhle stránky si nevšímejte, to já jen tak. Na gymplu tuhle třídu fakt máme. A sedíme tam přesně takhle. Btw. Ta příšerka vlevo nahoře, to s brýlemi, tak to je Hate =D)

Recenze Lovers doll

11. ledna 2011 v 20:16 | Dyamirity |  Yaoi
~Předem vás varuju: Kdo se jen prstíčkem dotknete Shimejiho, tomu ukousnu ruku nad loktem!~

Název: Lovers doll
Autorka: Mishima Kazehiko
Status: Complete (1 volume, 5 kapitol+extra)
Hodnocení: 9/10, mohlo být delší

nya

Amagi Shin je společně se svými přáteli vášnivým fanouškem panenek. Jednoho dne se od svého kamaráda Soujiho (tím jménem si nejsem jistá, ale dejme tomu...) dozví o tzv. "Krvavé panence" Každý, kdo si jí kdy koupil, ten měl nějakou nehodu a panenku dal opět k prodeji. Souji ho před tou panenkou varuje, ale protože Shin je klučík zvědavý, smaozřejmě se o panenku zajímá.
Když navíc na internetu objeví její fotku, rozhodne se prokletou hračku koupit.
Panenka přijde. Hezky zabalená do krabice. Shin jí rozbalí a div se nerzplyne nadšením. Musíme mu přiznat, že Krvavá panenka je vážně kusanec a fakt, že je to kluk (panenák??) Shinovi zřejmě vůbec nevadí.
Posadí panenku na skříňku a jde si po své práci. Jak ho ovšem překvapí, když se za ním ozve hlas a za zády mu stojí ehm... jak to jen říct... už vím! BISH JAK NOHA!!

"Ty jsi můj nový pán?"

Shin je mírně překvapen. Mírně... ukáže se, že Shimeji (jak Shin panenku pojmenuje) je vlastně osamělá a zatrpklá hračka schopná hýbat se, mluvit a měnit se v člověka. Ale ani jeden z jeho bývalých pánů to nebyl schopen pochopit, nazývali ho zrůdou, příšerou, prokletou panenkou. A Shimeji chtěl přitom jen mít někoho rád. (Utřete slzičku, pokračujeme)
Shin si přes všechna očekávání Shimejiho nechá (Možná je to i tím, že když chce, může se změnit v třicet čísel vysokou, naprosto kawaii panenku. V téhle chvíli by ho člověk obalil v čokoládě a dal si ho jako zákusek, popřípadě by si ho ochočil jako domácího mazlíčka (Jdi do háje, Lassie!!)).
Netrvá však dlouho a na scénu přichází Souji a vyzná Shinovi lásku, přičemž ho mírně řečeno složí na zem. To ovšem Krvavá panenka nenechá jen tak. Před zraky Soujiho se změní v člověka a zatváří se zase tak sežráníhodně.
Souji samozřejmě utíká a přitom křičí nějaké ty pitominy o příšerách...
Příběh se s naprosto roztomilou přirozeností rozvíjí a během šesti kapitol se tam toho stihne vcelku dost. Jedna z mých oblíbených scén je, když Shimeji žárlí na Shinovi kamarády Midoriho a Momoko (Pozor! První holka v yaoi manze, která mi ani nelezla na nervy!), protože on se jim může ukázat jen jako neživá panenka a Shin si ho nevšímá. On to však hned v příští kapitole vyřeší po svém, když Shinovi přinese do školy mobil (sice v civilním oblečení, ale pořád k umudlání) a je představen jako... ehm... kamarád.
Dál vám spoilerovat nebudu, i když i v krtákém článku by se dala celá manga shrnout. Je to totiž dílko zatraceně krátké. Šest kapitol.
Lovers doll by vlastně nemuselo být yaoi. Nebýt posledních patnácti stránek, dalo by se to popsat jako shounen-ai (ale jelikož tam ta extra kapitola je, tak je to yaoi holt je =D).
Tuhle mangu vřele doporučuju. Shimeji tam má naprosto úžasné kostýmky (Pokud někdo objeví to černé sako, co mu Shin ušil, okamžitě mi dejte vědět!!) a každou yaoistku položí pod stůl jeho schopnost být v jednu chvíli škodolibý bastard a v příští chvíli zase mudliky budliky chibík krčící se v hromádce zmuchlaného oblečení, které je mu moc veliké ~^.^~
Manga je přehledná a kresba nádherná. Navíc tahle manga má děj, což je velice ojedinělý jev, který by se dal přirovnat k lanýžům nebo hezkým klukům, kteří nejsou gayové nebo nechodí s naprostými dylinami.
Na Lovers doll jsem narazila přes Taylor, která na svém blogu doporučuje mangy Reverse?! a Love Neko, které jsou do stejné autorky. Abych se přiznala, mě se Lovers doll líbil víc než Love Neko a Reverse?! jsem ještě nečetla, tak uvidíme.
Každopádně Taylor měla pravdu, Hishima Kazehiko je naprostá špica a Lovers doll se dostává do mého žebříčku nej mang (který bych měla někdy sepsat, když o tom tak uvažuju...)
Sečteno podtrženo, manga je to mňamózní, jen doporučuju, ale Shimeji je můj!

A jelikož jsem hodné děvče, dám vám sem ještě jeden obrázek Shimejiho~
Jako panenka a reál smexy verze~
shimeee
Kvíík!

Dyamirity~

In memoriam a.k.a. Ó, já jsem zemřel/a!

9. ledna 2011 v 16:48 | Dyamirity |  SHI-team zajímavosti
~Ok, předem vás chci varovat, že tohle nebude nějaká okecávka na téma Co si myslím, že přijde po smrti. Abych se přiznala, jsem zarytá ateistka a po smrti asi přijde jen zdepkařená nicota. Ale tenhle článek je o něčem jiném.

Pokud jste na mém blogu poprvé, zveřejňuju zde komix se jménem SHI-team (od toho název mého blogu), který se točí v podstatě jenom kolem smrti. A jelikož ten systém "posmrtného života" není zrovna jednoduchý, pokusím se ho po lopatě vysvětlit a využiju k tomu rovnou i téma týdne. Byla bych RÁDA, kdyby to takhle fungovalo. Byla bych MOC RÁDA, kdyby to takhle po smrti vypadalo. Ale asi nevypadá. No, smůla.~

kvík
(Krysí smrť ze série Úžasná Zeměplocha)

Abych vás trošku přiblížila. SHI-team je o shinigami, čili bozích smrti. Ale každý shinigami kdysi žil. A k tomu být shinigamim vede dlouhá cesta.
Předem vás upozorňuju, že jakékoliv komentáře na téma Blbost, Co to má společného s tématem týdne atd. ODPOVÍDÁM, ale nebudu se omezovat na česká a slušná slova. Tohle celé je součást docela propracovaného několikaletého projektu, takže se dřív zamyslete, než si na mě otevřete zobák.
Užijte si to =D

Kapitola 26. : BENG, BENG!

9. ledna 2011 v 14:18 | Dyamirity |  Kapitola 26.
Další díl, ve správný den a před desátou hodinou. To se mi líbí =D Tuhle kapitolu mám ráda, a vesměs jí mají rády i čtenářky, protože... no, přečtěte si to sami. 
Konec minulý kapitoly byl krapítek useklý. Krapítek. Tenhle je ještě krapítkovatěji useklý. Ae doufám, že se bude líbit, některý části jsem hodně pročistila.
Fakticky miluju úvodní orázek téhle kapitoly. Chidori tam vypadá jako štěňátko ~^.^~
Enjoy it.

Úvod 26
Kap.26,01

SHI-team rulez!

6. ledna 2011 v 12:43 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~aneb jak je snadné okouzlit profesora matematiky-fyziky prachsprostou mangou~

shira2
Je to tam!
Právě mi od počítače odešel profesor na infuli a dal mi jedničku za prezentaci... o SHI-teamu! 
BWAHAHA! Myslela jsem, že mi tohle téma zatrhne, jelikož o tom vím PODSTATNĚ víc, než on. Ale když jsem mu jako téma své prezentace nadiktovala Komixové panoptikum, jen povtáhl obočí a šel se spolužačkou řešit Pařížskou prezentaci.
Dal nám na to skoro půl roku (Haha, směju se druhé polovně infule, která má takovou strašnou megeru, pořád píšou písemky a prezentace mají o největších hovadinách pod sluncem), tak jsem si každou hodinu udělala jednu stránku a měla jsem to. Dneska jsem jenom dodělala efekty... a voilá...
Pořád mi nabízí, abych dělala SOČ se SHI-teamem, ale není to trochu vychloubačný? Každopádně jsem nasadila novou laťku při kvalitě prezentací. Mojí si pustil DVAKRÁT! Jsem se styděla, když jsem tam měla obrázky, ale on pořád uznale pokyvoval hlavou, tak se mu to asi líbilo =D
Nejlepší bylo, jak se vyptával na takový to: "A to sis vymyslela?" "A ty ses někde inspirovala?"
Ale co, za jednotku z infule to stálo.
Dneska mě pekelně nakrknul Zitko. Zase začal s těma svýma sexistickýma kecama, ale tentokrát jsem se fakt totálně nairitovala, praštila knížkou o stůl, div jsem ho nerozlomila vejpůl (Spolužačka odskočila, jako kdybych praštila jí) a obořila se na něj, jakej je sexista.
Pak nastala značně komická scénka, kdy on se zase infantilně usmíval a já na něj ječela, jaký je to debil (tohle jsem mu přesně NEŘEKLA, ale něco na ten způsob).
Tak mě napadá, že jsem si včera všechny doujiny a yaoi přetáhla na flasku, na které mám schodou náhod i tu prezentaci. Asi si něco přečtu. Bhehe. Třeba takový Unapai, to on profesor určitě přijde a zeptá se, co to je... ale zkusíme to =D

Dyamirity~
P.S.: On mi řekl, abych se snažila ukázat na veřejnosti. A co s tím SHI-teamem mám dělat víc, než ho zveřejňovat tady? Vytisknout 300 000 kopií a rozhazovat je letadlem po republice?

Kapitola 25. : Jsme zpátky a bez deprese

3. ledna 2011 v 20:50 | Dyamirity |  Kapitola 25.
O den později, ale přece jen je tady další díl. Konečně se mi podařilo opět zprovoznit skener a udělat tu kapitolu vcelku rychle. Nerada bych tady nad tím seděla dalších pár hodin.
Tohle volume mám ráda. Už se dostáváme do té části, kde jsem se jakž takž naučila kreslit Pokud chcete vědět, kdy jsem ho dělala, tak vám prozradím zhruba to, že jsem ho dokončila těsně před letními prázdninami. Tady už to získává tu hutnost skutečného SHI-teamu. Ale počkejte, až se propracujeme k volume... dejme tomu 11... to je už pořádný vývar!
Tady to máte. Enjoy it.

Kap.25,01
Kap.25,02

Čím se hasí škola? No přece benzinem!

2. ledna 2011 v 21:51 | Dyamirity |  Moje výšplechty
~Že já tu školu nepodpálila dokud byl čas... Už se mi to skoro povedlo... jenže profesorka si toho kahanu, jímž jsem tak efektivně podpalovala lavici, bohužel všimla...~

ruka
Chtěla jsem se omluvit, protže dneska nová kapitola SHI-teamu nebude. Celý den jsem byla v prčicích a nestihla jsem to. Vrátila jsem se před nějakou tou hoďkou, ale trvá dvě hodiny a dvacet jedna minut (přesně, měřila jsem to...) než se mi zahřeje počítač a jde na něm něco dělat. Ještě, že už brzo budeme kupovat nový. SHI-team bude snad zítra večer, až se vrátím z hodiny výtvarky.
Dnes jsem byla za babčou ve Šternberku. Cestou jsem si totálně zaprasila novou BÍLOU mikinu o pás auta, takže jsem celý den chodila jako Popelka s černou šmouhou přes celej trup. Doufám, že jsem nepotkala nikoho, ko mě zná...
Výborná byla taky konverzace naší rodiny. Já na tátu prej, jestli je rád, že má dcery, nebo jestli chtěl syna. A on: "Chtěl jsem dcery, ale kdybych věděl, jaký z toho vzejdou potvory, pořídím si raději křečky." Haha, moc vtipné, otče.
Stavovali jsme se na Zličíně, kde jsem celou dobu strávila v knihkupecví (jak jinak) a to přesněji řečeno před stojanem se Zeměplochami. Celá zklamaná jsem zjistila, že tu, kterou jsem chtěla nemají, ale když jsem se tam dívala asi za desetminut, trůnila si přesně TA přímo přede mnou a tvářila se jako neiňátko. Asi slepnu. Taky jsem zjistila, že si teď asi budu kupovat Zeměplochy místo mang. Ne, že bych na ně zanevřela, ale ony v češtině nevychází žádný, které bych tak strašně potřebovala (Gravko už mám totiž komplet).
Včera Alcielle na jejím blogu zprovoznila tzv. Kroniku yaoistek. Aby yaoistky nemusely konverzovat přes komentáře u různých článků a zahlcovat tak blogy. Já si spíš myslím, že je to proto, abychom ty perverznosti měly hezky pohromadě a popřípadě se bavit čtením starších konverzací. Jednou to vydáme knižně a 120 dní Sodomy proti tomu budou čajíček =D
Chjo... zítra zase do školy. Jediá výhoda toho je fakt, že Fuchs zase odjela do Zlína. Už tay otravovala dva týdny a už to začínalo být k nevydržení. Ano, je to rodina, ale všechno má své meze. Fuchsiny meze jsou někde mezi pětadvaceti minutami a třemi dny.
Víte, co mě vážně irituje? Že za celé Vánoce jsem byla sama doma leda tak o Silvstra a to eště dvě hodiny. Odmítla jsem se jít podívat na ohňostroj, takže jsem bya přes půlnoc sama. A abych ten přelom roku zapila, dala jsem si... irskou whisku, byla tk nějak po ruce. Ale víte, co nedoporučuju? Pít jí z flašky. Člověk si lokne třema třikrát a až potom mu dojde, že krkem by mu už neprošlo ani stéblo trávy a pod okem se mu zasekl nerv =D
Už budu končit. Ještě mě napadlo... myslíte, že mají yaoistky hymnu? O vlajce vím, o bohu vím, ale hymna... na to se budu muset ještě podívat.
Papá a užijte si zítra tu školu.

Dyamirity~ 

PF 2011

1. ledna 2011 v 0:00 | Dyamirity |  Moje výšplechty
A je tu rok 2011 a s ním i dalších dvanáct měsíců utrpení. Ale ne jen, žertuju.
Rok 2010 bych zhodnotila jako hektický. Pořád jsem něco tvořila, dělala, hrála, kreslila, psala atd. atd. Jenom SHI-teamu jsem udělala devět dílů (Dnes jsem konečně dodělala díl 11.)
Ale abych nezdržovala.
Chci vám popřát krásný rok 2011 plný anime, mangy, manhwy, yaoi, úspěchů... proč mám pocit, že tohle už jsem někam psala? No, domyslete si sem co chcete a bude to.

KRÁSNÝ ROK 2011,
PŘEJE DYAMIRITY!

Chtěla jsem udělat vlastní PéeFko, ale nakonec sem dám tohle, myslím, že se pár lidem zavděčím =D
hetalia
Užijte si to =D